My New Mysterious Life

8. část

*pohled Jess*

,,Ráda. Stejně bych se tady asi nudila," odpověděla jsem na jeho pozvánku. Možná to bude něco jako rande, ale pro mě jenom kamarádské.

,,Tak třeba zítra ve tři?" zeptal se s úsměvem. Je šťastný, že jsem ho neodmítla.

,,Platí," umála jsem se.

,,Tak já tě vyzvednu ve tři. A buď připravená," rýpnul si a ušklíbl se.

,,Hele! Já za to nemůžu. Měla jsem málo času," vymlouvala jsem se.

,,Tak teď budeš mít celý den. Kolik času vůbec potřebuješ na to, aby ses připravila?"

,,To záleží na tom, jak dobře chci vypadat. Průměrně tak hodinu a půl," sklopila jsem hlavu a podívala se na svoje ruce spojené na klíně, které mi teď přišly zajímavější. Nemohla jsem si dovolit, aby Niall viděl, že se trochu červenám.

,,Bože a co děláš tak dlouho?" zajímal se s vyvalenýma očima.

,,Sprcha, vlasy, make-up, oblečení. To trochu času zabere."

,,Make-up nepotřebuješ," zašeptal si pro sebe, ale já to pro jeho smůlu slyšela.

,,Já to slyšela a kecáš. Kdybys mě viděl ráno, když vstanu z postele, tak svůj názor změníš," vzhlédla jsem, ale na jeho tváři se místo nesouhlasu vytvořil šibalský úšklebek. ,,Co? Na co sakra zase myslíš??" zděsila jsem se. Ušklíbl se ještě víc.

,,To radši nechtěj vědět," zasmál se. Fajn, teď to chci vědět ještě víc. Pozvedla jsem obočí, aby mluvil. ,,Představoval jsem si, jak vypadáš ráno. A byla si...ehm...roztomilá."

,,Tak si mě nepředstavuj, protože je to prostě jenom představa a je to hodně daleko od reality," naštvala jsem se.

,,O tom pochybuju," usmál se.

,,Štveš mě, víš to?" zeptala jsem se ho a čekala na odpověď. Usmál se. Bože, co jsem komu udělala, že tu musím sedět s hezkym blonďákem s krásnym úsměvem, kterej mě štve? Proč?

*pohled Nialla*

Dívat se na Jess je lepší, než se koukat na televizi. Je na ní vtipný pohled a je strašně krásná. Když je naštvaná, tak ještě víc.

,,Jo a víš, proč to dělám?" zavrtěla hlavou, až se jí kudrlinky zatřásly. ,,Protože ti to sluší, když jsi naštvaná," podotkl jsem a ona našpulila rty, jakože je naštvaná.

,,Přestaň nebo s tebou na žádný rande nepůjdu!" vykřikla a pak zrudla, když zjistila, co vlastně řekla. Nevěděl jsem, že si to rovnou vyloží jako rande. Já to tak malinko bral, ale od ní jsem to nečekal.

,,Tady se nám někdo přeřekl," provokoval jsem jí a ona se 'urazila'.

,,Nech toho už. Prosím," žadonila. Viděl jsem jí na očích, že je už úplně zoufalá.

,,A co za to?"

Chvíli přemýšlela. ,,Nevím. Co chceš, hlavně už toho nech."

,,Co třeba ... no ...," podrbal jsem se na zátylku a přemýšlel, co bych mohl chtít. Je toho hodně, ale co vybrat? ,,Jo, už vim. Udělej mi něco k jídlu a přestanu," v duchu jsem si zatleskal za tak super nápad. Jess na mě chvíli nepřítomně zírala, ale pak se zasmála a odešla do kuchyně. Vstal jsem a šel za ní. Vyndala si ingredience a začala vařit. Sledoval jsem, jak tancovala u sporáku a když si mě po pár minutách všimla, otočila se na mě a dala si ruce v bok.

,,Baví tě hodně se na mě dívat?" zeptala se dotčeně.

,,Docela jo. Děláš mi jídlo, tak proč by mě to nebavilo?" usmál jsem se. Naštvaně se otočila zpátky k jídlu, ale marně skrývala úsměv, který se jí tvořil na rtech. Po deseti minutách mi přinesla velký stříbrný tác s poklopem a položila ho přede mě na stůl.