My New Mysterious Life

3. část

James mi otevřel dveře od auta a pomohl mi vystoupit. Podal mi klíče, abych to byla já, kdo odemkne a vejde jako první. Pomalu jsem přešla po štěrkové cestičce až ke dveřím a vsunula klíč do zámku. Nadechla jsem se a otevřela. Dala jsem si záležet, abych vešla pravou nohou. Naskytl se mi pohled na dlouhou předsíň. Přes pravou stěnu bylo zrcadlo, takže kdykoli půjdu ven, můžu zkontrolovat, jak vypadám těsně před tím, než odejdu. Vlevo byl botník, věšáček na klíče a vestavěná skříň na různé kabáty, bundy, boty a doplňky. Vyzula jsem se, dala boty na botník a prošla chodbou až k prvním dveřím. Pomalu jsem je otevírala, jako bych se bála, co tam bude. Ocitla jsem se v moderně zařízené kuchyni. U ní byl tmavě hnědý jidelní stůl. Kuchyň je průchozí s obývacím pokojem. Došla jsem do něj a otevřela pusu do písmenka O. Takový 'trošku' luxus. Velká plazmová televize, 'obyčejný' gauč z pravé kůže, krásný konferenční stolek, obrazy, které vypadají hodně draze... Prostě hodně dobře zařízeno. Kde na to sakra rodiče vzali? Zvenku to vypadá jako malý domeček, ale zdání klame. Vyšla jsem zpátky na chodbu a šla do druhých a zároveň posledních dveří, co tu byly. Uvnitř byla pracovna. Vrátila jsem se do předsíně a prošla jí až dozadu, kde se chodba rozšiřovala. Automaticky jsem vyšla po dřevěném schodišti a otevřela první dveře. Moje ložnice. Mám dvojlůžkovou postel a velké skříně, což je dobře. Nad dveřmi byly velké nástěnné hodiny, na kterých bylo deset hodin, a podle světla venku, ráno. Ve druhých dveřích byla koupelna. Později jsem zjistila, že je spojená s mým pokojem. Ve třetích dveřích jsem našla další ložnici. Nikde tu nebyl James, tak jsem vyšla ven. Stál u auta s kufrem.

,,Proč jste nešel za mnou?" usmála jsem se.

,,Chtěl jsem vás nechat, aby ste si ho prohlédla."

,,Aha, ale teď pojďte. Já si vybalím a vy mi řeknete, co všechno budu muset udělat v následujících dnech, dobře?"

Jen kývl hlavou a donesl mi kufr až do ložnice. Vybalila jsem si a šla do obýváku, kde James seděl a pil vodu. Udělala jsem si taky pití a sedla si k němu. Na stole byly nějaké papíry.

,,Tak kde začneme?" zeptala jsem se a upila si ze skleničky. Usmál se a vzal si ze stolu jeden papír.

,,To je smlouva, kterou když podepíšete, dům bude váš. Pak jestli chcete, zažádám vám o americké občanství."

,,Tu smlouvu podepíšu. A jakou výhodu bude mít, když budu mít to občanství?"

,,Lépe si najdete práci."

,,Aha, tak dobře. A čí je ten dům? Od koho ho mám?"

,,Od rodičů. Mají ho tu už pár let. Chtěli vám ho dát po promoci."

Takže jsem se trefila. Je od rodičů. Doufám, že se jim opravdu nic nestane a že je Ryan nějak ochrání. Pane Bože, pokud mě teď slyšíš, nedopusť, aby se mým rodičům něco stalo. Udělám cokoli, aby byli v pořádku. Jen je ochraň. Prosím. Podstoupím i tu nejtěžší zkoušku, když to pomůže. Budu věřit. Vždycky a navždy.

,,Můžeme pokračovat?" zeptal se mile James.

,,Samozřejmě."

,,Takže mám tady obálku s penězi, co jste dostala ještě doma. Je tam 1000 dolarů. Jestli tu máte nějaké libry, můžete si je ve směnárně vyměnit. Pak tu mám noviny, kde si v inzerátech můžete najít práci, která vám bude vyhovovat. Studium máte přerušeno. Teď se běžte vyspat, ať máte energii na poznávání města. Já budu spát tady na gauči."

,,Dobře," zvedla jsem se a šla do pokoje. Vzala jsem si pyžamo a šla do koupelny. Nechala jsem ze sebe spadnout všechno oblečení a napustila si vanu. Položila jsem se do ní a užívala si teplou vodu. Kdybych mohla, usnu tady. Umyla jsem se, vyčistila si zuby a rozčesala si vlasy. Lehla jsem si do postele a snažila se přemýšlet, ale usnula jsem.