Wendy Potterová a zvláštní kouzlo

9. Dráp

Stále pršelo, přesto ale šli do Zapovězeného lesa, Hagrid a Madam Maxime šli vepředu a dívky se s nimi snažily udržet krok, ani jedna z nich za celou cestu nepromluvila.
Wendy přemýšlela, kam vlastně jdou, a když Hagrid zavolal:
"Už sme tu, tak tadyk bydlí", vzhlédla, zakopla o velký kořen a spadla do rozblácené půdy.
Lilly a Ginny kořen opatrně přelezly a Wendy se s povzdechem vyškrábala na nohy.
Když došly až k Hagridovi, uviděly malý palouk, kde uprostřed stál obrovský dům, přes kapky deště pořádně neviděly střechu, takže dům vypadal ještě větší.
Hagrid hbitě přešel mýtinu a zabušlil na velké dveře.
Po chvíli se v nich objevil obr jménem Dráp, měl na sobě roztrhanou šedozelenou halenu, která mu byla až po kolena, a kterou měl připevněnou páskem z tlustého provazu, a na ní měl hnědou vestu z kůže. Na obra vypadal moc přátelsky a upraveně, pomyslela si Wendy.
"Ahoj Hagrri, Olym..." pohlédl na Lilly a zarazil se. "Hermi?!" Zvolal a sklonil se. "Ne to ne je Hermi..."
Stále si ji prohlížel a Ginny šeptla
"Asi si tě spletl s tvou mámou", Wendy musela uznat, že to asi bude pravda, protože se Lilly Hermioně velmi podobala, jediný rozdíl byl, že po otci zdědila zrzavé vlasy a modré oči.
"Drápe, tohle není Hermiona, je to její dítě, menuje se Lilly a toto", Hagrid ukázal rukou, "sou její kamarádky, Wendy a Ginny".
Dráp se zamračil "to je Lily, Weny a Ginn? Poznávám vás... rád"
"Taky tě rády poznáváme" řekla nejistě Lilly a potřásla si s obrem rukou, teda spíš ona rukou a on malíčkem.
"Podte do vnitž" řekl a ustoupil stranou, aby mohli projít dveřmi.

Když vešli, uviděli velkou síň se světle zelenými stěnami, strop byl tak vysoko, že Wendy musela pořádně zaostřit, aby ho vůbec viděla. Nebyly tam žádné dveře, místo nich tam byly jen velké díry, které na délku měřily asi tři metry a byly čtyři a půl metru vysoké, jedna taková díra vedla do jídelny, velké obdélníkové místnosti s šedými stěnami a pětimetrovým stolem s šesti dvoumetrovými židlemi, právě tam je Dráp zavedl.
Dráp usedl na jednu ze židlí a Hagrid s Madam Maxime ho napodobili. Židle byly moc velké, ale to oni také, takže oba vypadali jako malé děti, které ještě nedošáhnou na zem.
Děvčata na tom byla hůř, byly oproti obrovi tak malé, že měly problém tam vylézt. Nakonec se na jednu židli společně vyškrábaly, kdyby si ale sedly neviděly by vůbec přes stůl, takže na ní zůstaly stát.
Hagrid, Dráp a Madam Maxime si nějakou chvíli zdělovali novinky, a pak jim Dráp donesl velkou mísu s ovocem a čtyři velké džány s vodou. Wendy z celého odpoledne byla hladová a měla žízeň, takže vylezla nemotorně na stůl s obtížemi se napila ze džbánu skoro stejně vysokého, jako byla ona sama,
a pak přešla celý stůl a vzala si
jedno jablko, které bylo naštěstí v normální velikosti. Nakonec se usadila v tureckém sedě vedle mísy a zaposlouchala se do rozhovoru Hagrida, Madam Maxime a Drápa.
"Olym ty mluvit samé dobré novinky"
Madam Maxime se na Drápa usmála, "I ty se zlepšuješ v lidské řeči", a pak pokračovala ve vykládání. Seděli tam takhle asi dvě hodiny a dívky se za tu dobu dozvěděli spoustu zajímavostí:
že obr Dráp je jediný, i když vzdálený, dosud žijící příbuzný Hagrida, že Hagrid a Madam Maxime jsou oba poloobři a zamilovali se do sebe hned poprvé, když se setkali na turnaji tří kouzelnických škol před přibližně dvaceti lety, že je Madam Maxime ředitelkou akademie v Krásnohůlkách, což je krásná škola ve francouzském zámku, který postavili kouzelníci před třista lety, a taky spoustu dalších věcí, ale než bych je vyjmenovala, tak bychom tu byli do večera - stejně jako oni.
Než Hagrid dovyprávěl poslední veselou historku, venku se setmělo a dívky se museli rychle vrátit do hradu, než z toho budou mít problém, a tak se rozloučili s Drápem a Madam Maxime a vyrazily s Hagridem, který se je rozhodl pro jistotu doprovodit, zpátky do Zapovězeného lesa. Už nepršelo, ale půda byla rozblácená, takže si museli dávat pozor, aby nespadli.
"Tak a sme tady," řekl Hagrid a ukázal prstem na řídnoucí stromy a začínající louku, "vodcud už trefíte, běžte rovnou do Velké síně, a kdyby se vás někdo vyptával, řekněte mu, že sem vás zdržel já. Vo Drápovi ani slovo, ještě byste měly problémy. Tak už běžte, na co čekáte?"
Popohnal je rukou, a když se dívky rozběhly, ještě jim zamával a otočil se zpátky k lesu.