Teddy Lupin: Život v tajemství ✔

Seznámení

Vlak zapískal tak hlasitě, až sebou Teddy trhl. Letmým pohledem překontroloval nádražní hodiny. Za pět minut odjíždí do Bradavic.
Nevěděl proč, ale bylo mu trochu smutno. Až do Vánoc neuvidí babičku ani nikoho ze svých kamarádů. Pravda, nejstarší z nich byla Victoire, které bylo teprve devět, ale aspoň nějaké měl. Teď si bude muset najít nové kamarády, se kterými se bude kamarádit minimálně celou dobu v Bradavicích, ne-li celý život.
Teta Hermiona, strejda Ron a Harry se potkali už ve vlaku. Teď záleží, vedle koho si sedne. Musí si vybrat pečlivě.
,,Teddy, tady máš nějaké sladkosti. V Bradavicích vaří dobře, ale člověka holt občas chytne mlsná," řekla jeho babička. Teddy sebou trhl, tak se zabral do svých myšlenek.
Babička mu podala velký pytlík bertíkových fazolek, čokoládových žabek a dalších pochutin. Pak ho líbla na obě tváře a usušila si slzu. Teddy jen strnule kývl. Na tenhle okamžik se těšil už dlouho, ale najednou by se nejraději někam zahrabal.
,,Tak už jdi, nebo Ti to ujede," popostrčila ho babička. Teddy se trochu zakymácel a vydal se k vlaku. Těsně za ním se dveře zavřely a on si uvědomil, že se s babičkou ani nerozloučil. Doufal, že mu to babička promine. Hned, jak přijedou, jí pošle dopis.
Teď se ale musí soustředit. Musí najít toho pravého kamaráda.
S touto myšlenkou se Teddy vydal hledat kupé, kde bude sedět nějaký prvák.
Chvíli bloudil jen tak vlakem. Ze všech kupé se ozýval smích a vzrušené povídání. Teddy došel až skoro ke konci vlaku, když dorazil ke kupé, kde bylo ticho.
S bušícím srdcem otevřel dveře. Naproti němu seděl chlapec jeho věku. Když uslyšel cvaknutí dveří, ohlédl se na něj.
,,Ahoj, je tady volno?" Zeptal se Teddy a otřel si ruce zpocené nervozitou do kalhot. 
,,Jasně, posaď se," odpověděl mu ten kluk a opět se začal koukat z okna.
,,Já jsem Teddy Lupin, mimochodem. A ty?" Pronesl Teddy po krátkém trapném tichu.
Hoch se na něj otočil. ,,Těší mne," pronesl , ,,já jsem Samuel Wood."
Teddy se málem zakuckal gumovou myší, kterou právě jedl.
,,Jakože tvůj táta je TEN Wood?"
Sam protočil oči v sloup.
,,Jestli myslíš toho brankáře Puddlemerských spojenců, tak jo. Je to TEN Wood."
Najednou se dveře otevřely.
,,Ahoj, je tu volno? Všude jinde je obsazeno." Ve dveřích stála dívka, hnědé kudrnaté vlasy svázané do culíku.
,,Jo jasně. Klidně si přisedni." Řekl Teddy.
,,Díky," usmála se na něj dívka.,, Taky jedete poprvé do Bradavic?" A pak dodala:,,Jmenuji se Rigel Hope a Vy?" Přejela je zkoumavým pohledem. Zastavila se u Sama.
Zamračila se. ,,Není náhodou Tvůj táta brankář Spojenců?
,,Jo je. Ale nikdo ode mne nečekejte nic závratnýho. Jestli Tě to náhodou zajímá, tak já se jmenuju Sam. Díky za optání."
Rigel tázavě pohlédla na Teddyho. Ten jen pokrčil rameny. Sám nevěděl, co Samovi přelétlo přes nos.
Odkašlal si.
,,Ehm...Já jsem Teddy Lupin."
,,Jako ten Lupin?" Optala se Rigel.
A je to tu zase, pomyslel si Teddy. Ano, můj otec byl vlkodlak. A co já s tím.
,,Ten Lupin, jehož matka byla metamorfomág a jeho otec vlkodlak? Jehož rodiče zemřeli při bitvě o Bradavice?"
Najednou Teddy pochopil, proč byl Sam tak nevrlý. Tahle holka mu začínala lézt na nervy.
,,Ano, přesně tak. Nechceš nám něco říct i o sobě? Ty o nás určitě víš úplně všechno," ozval se Sam.
Rigel se začervenala. Tu narážku očividně pochopila.
,,Jo, no jasně. Na mne není nic moc zajímavého. Své rodiče jsem nikdy nepoznala. Vyrůstala jsem u manželského páru kouzelníků. Nemohli mít děti, takže si mne adoptovali. Tudíž alespoň jeden můj rodič byl pravděpodobně kouzelník. Taky proto, že Rigel je název hvězdy. Ale zase Hope je čistě mudlovské příjmení." Rigel dokončila monolog a pátravě se po nich koukla. ,,Tak a teď toho o mne víte stejně, jako já o Vás."

,,Do jaké koleje myslíte, že Vás zařadí?" zeptal se Teddy.
,,Všichni říkají, že se hodím do Mrzimoru. Ale já bych chtěla do Havraspáru."
,,Já bych zas chtěl do Mrzimoru, ale táta s mamkou byli v Nebelvíru, takže asi půjdu tam," zabručel Sam.
To Teddyho překvapilo. Vždy mu připadalo, že Mrzimor je opovrhovanou kolejí. Že když vás zařadí do Mrzimoru, ostatní si o Vás automaticky myslí, že jste k ničemu. Sám si to však nemyslel. Vždyť jeho matka byla Mrzimorka a on pochyboval, že někdo jiný by byl natolik statečný, aby měsíc po porodu šel bojovat za svou rodinu. Svou matku za to obdivoval. Bez řečí se vydala pomoci svému manželovi a blízkým. Samozřejmě jí to měl trochu i za zlé. Kdyby to neudělala, pravděpodobně by nebyl sirotek.

,,Huú, Teddy. Nespi," Rigel mu mávala rukou před očima.
,,C-co?"
,,Ptala jsem se Tě, v jaké bys chtěl být koleji."
,,Mrzimor. Mamka byla v Mrzimoru."
,,Tak to tam budeme asi všichni tři! Asi svou Havraspárskou kariéru vzdám, hezky se s Vámi totiž povídá."

Proč mi to tak moc připomíná kapitolu, kde se seznámili Ron Harry a Hermiona?!
Jinak, co na to říkáte?
Těm, kteří četli mou první verzi se omlouvám, že jsem trochu přeměnila Rig a Sama, ale trochu jsem domyslela zápletku a potřebovala jsem to upravit.
Budu ráda za každý hlas, koment nebo sdílení.
      Huffleclaw Girl