Lovec a kořist - Dokončeno

4*

 O rok později

 Běžela jsem lesem. Utíkala jsem o sto šest. Zleva jsem uslyšela zavití, a tak jsem zrychlila. Zprava se ozvalo další zavití. Je jich víc. Musím rychle něco vymyslet nebo mě chytí. Přeskočila jsem spadlý strom a vydala se k říčce. Když půjdu vodou, nebudou mě moct stopovat. Dva vlci se blížili. Zaslechla jsem tekoucí vodu. Už jenom kousek. Vyskočila jsem, abych se dostala přes další strom. Na předpokládané místo dopadu jsem již nedoskočila. Zleva se vyřítil obrovský hnědý vlk a strhl mě pod sebe na zem. Dopad na bok bolel. Zavrčel na mě a já zavrčela na zpět. Sakra. Zase mě chytil. Sebastian, hnědý vlk a můj nejlepší kamarád ze smečky, se zazubil. Druhý vlk se dostal do mého zorného pole. Popelavě šedý s černým čumákem. Nate. Měla jsem tušit, že si Seb vezme někoho na pomoc.

 První týden po mé proměně mě Sebastian s Nathanem začali učit. Původně to byla práce Lorcana, ale Jeremy se rozhodl, že bude lepší, když se od sebe my dva budeme držet dál. Pokaždé, když jsme moc blízko u sebe, se začneme prát. A z pravidla to končí tím, že jeden z nás musí na ošetřovnu. Dobrá, většinou jsem to já, ale pár dobrých ran jsem mu už zasadila. Naštěstí je Lorcan momentálně pryč. Opět.

 Sebastian štekl, aby si získal moji pozornost. Pohodil hlavou směrem za mě a já pochopila, že je čas jít domů. Zvedla jsem se tedy ze země a vydala se k sídlu smečky.

 Po proměně jsem zavolala domů a řekla mamce, co se stalo. Jak jsem předpokládala, už nikdy mě nechce vidět. Ze začátku mi to bylo líto, ale chápu ji. Tak to prostě chodilo. Zavolala jsem i Meg. Ta to brala v klidu a pochopila, že se již nemůžeme stýkat.

 Když jsme došli k sídlu,ate se mi opřel o bok a Sebastian mi olízl čumák. Loučili se se mnou. Ukázala jsem jim svůj vlčí úsměv a vydala se k domkům. Sídlo je obrovský dům, kde se konají schůzky, jíme tam a máme tam i klubovnu. Kolem sídla je několik menších domků s dvěma pokoji, záchodem, kuchyňkou a obývákem. V každém domku bydlí dva vlci. A já měla tu smůlu, že jediný volný pokoj byl v Lorcanově domě. Jak příhodné. Stejně si myslím, že to je Jeremyho práce. Stále se snaží nás nějak spřátelit, ale nedaří se mu to. Velice rychle jsme si s Lorcanem stanovili určitá pravidla. Věci toho druhého jsou tabu. Každý má svoje místo na gauči, svoje jídlo a nikdy spolu nemluvíme, pokud to není opravdu nutnost. Taky se nikdy nepereme uvnitř, protože se nám to pak nechce uklízet. Nenávidím ho a on nenávidí všechno a všechny. Zejména mě.

 Vešla jsem do domku dvířky pro psy, které byly ve všech dveřích a začala se měnit. Proměna trvala asi deset minut a všechno mě bolelo. Kosti se natahovaly, stejně jako svaly a šlachy. Srst nahradila kůže. Po proměně jsem musela chvíli zůstat ležet a počkat, než se mé tělo vzpamatuje. Starší vlci se dokázali měnit za chůze, ale Jeremy mi řekl, že to vyžaduje hodně cvičení, a i tak je to náročné. Když jsem se vzpamatovala dost na to, abych mohla vstát, pomalu jsem došla do koupelny a dala si rychlou sprchu. Teplá voda je na bolavé svaly přímo dokonalá. Po sprše jsem se převlékla. Měníme se nazí. Na to si asi nikdy nezvyknu. A jelikož jsem momentálně jediná žena ve smečce plné dvaceti mužů, je to pro mě dost obtížné měnit se před nimi.

 Šla jsem do obývacího pokoje a posadila se na svoji část gauče. Zapnula jsem televizi. Zrovna dávali zprávy. Reportérka mluvila o nalezených mrtvolách, které byly roztrhány. Prý to měla na starost divoká zvěř, ale o tom nic nevím. Byly nalezeny v lese nějakými turisty. To není možné. V lese nejsou žádní dravci, pokud nepočítám lišky a ty se lidem vyhýbají. Pak tam jsem my, ale lovení lidí je přísně zakázáno a nikdo by se neodvážil porušit Jeremyho pravidla. Zazvonil telefon a vytrhl mě z myšlenek. „Ano?" ozvala jsem se. „Rhio, okamžitě se dostav do sídla," ozval se Jeremyho hlas, než zavěsil. Slovo alfy j zákon. A já dělala vše, co mi Jeremy přikázal.

 Rychle jsem doběhla k sídlu a vstoupila. Z místnosti, kde se konaly schůze, bylo až k hlavním dveřím slyšet, jak se všichni dohadují. Prošla jsem chodbou a stoupla si mezi futra. Jeremy se podíval mým směrem, kývl a pokynul mi hlavou, abych se posadila. Proč schůze ještě nezačala? Byli jsme tu všichni, kromě Lorcana a ten je pryč. Ale byl tu rachot a Jeremy nevypadal, že by mu to nějak vadilo. Najednou, bylo ticho. Dveřmi prošel zjizvený Lovec. Co tady sakra dělá. Měl být pryč ještě minimálně měsíc. Lorcan se rozhlédl po místnosti a já se setkala svým pohledem s jeho. Kdyby mohl zabíjet očima, už bych byla dávno pod drnem. Sedl si na své místo, které bylo přímo vedle toho mého, děkuji Jeremy, a schůze započala.

 „Svolal jsem vás, protože byly včera v lese nalezeny dvě mrtvoly. Už jsem se byl ve městě podívat se na těla. Určitě je roztrhalo něco velkého. Myslel jsem, že tu máme nějaké odpadlíky, ale z obětí jsem cítil kočky. Velké kočky." Všichni jsme před sebou měli složku. Věděla jsem, jaký je její obsah. Fotografie a popis. Jako ostatní jsem otevřela složku a zadívala se na fotografii. První oběť měla prokousnutý krk a chyběla jí ruka, která se povalovala o kus dál. Obličej byl rozškrábaný. Oběť byla nafocena z různých stran a úhlů. Všechny jsem rychle prohlédla a zadívala se na druhou mrtvolu. Zranění byla téměř identická. Jediným rozdílem bylo, že této oběti chyběly obě ruce. I kdyby Jeremy neřekl, že nešlo o odpadlíky, napadlo by nás to.

 Odpadlíci jsou vlci, kteří odmítají být ve smečce, a tak žijí v menších tlupách a jednají nezávisle na sobě. Útočí tak, že oběť udusí a pokud ji nesežerou, nechají ji být. Určitě ji neutrhnou končetiny. „Kočičí měniče jsme vyhubili, jak víš, že to udělali oni?" ozval se Mac, který seděl po mé levici. „Stačilo si k obětem přičichnout. Měniči mají svůj pach. Měl bys to vědět a nepokládat hloupé otázky," odpověděl místo Jeremyho Lorcan. Mac se nadechl a chtěl něco říct, na poslední chvíli si to však rozmyslel. Nikdo tady nechce jít proti Lorcanovi. Nikdo kromě mě.

 Schůze pokračovala ještě půl hodiny, než nás Jeremy propustil. Co nejrychleji jsem odešla do domku. Myslela jsem, že to stihnu dřív než on, ale spletla jsem se. Už tam na mě čekal. „Ahoj Rhio, chyběl jsem ti?"