Část 9 - Začínáme

412 43 0
                                    


Když jsme dojeli na místo, s Mikotem a Nickem jsme vyskočili z auta a dalších 10 minut sprintem běželi.

"Jsme tady." řekl Mikoto a vykoukli jsme zpoza stromu, odkud jsme viděli velký sídlo, kolem něhož bylo několik stráží a všechno dobře osvětleno.

"Půjdeme zezadu, tam by jich nemělo být tolik." "Rozkaz." přikývli jsme a nenápadně se plížili zezadu.

Následovali jsme Mikota a skočili na balkon vedoucí od pokoje Browna. "Zatím to jde hladce, nenechte se hlavně vyvézt z míry." upozornil nás Mikoto a my jsme přikývli.

Mikoto pomaličku otevřel dveře od balkonu a vklouzl dovnitř, kam jsme ho následovali.

"Chrrrrrr! Chrrrrrr!" chrápal někdo na posteli. "Dobrý, spí." řekl Mikoto. "May, zacpi mu pusu a Nicku ty mu drž tělo, aby nebojoval, já mu vpíchnu rychle působící jed, měl by hned umřít. 

"Rozkaz." přikývli jsme a já mu zacpala pusu a Nick ho chytil. Brown se probral a začal se vzpírat.

"Mám pro tebe zprávu." řekl Mikoto Brownovi. "Neměl jsi si se mnou začínat, debile!" uchechtl se Mikoto a vpíchl mu injekci, která ihned zabrala.

"Bude to vypadat jako zástava srdce, mizíme." řekl a opatrně jsme opět zavřeli balkon, aby to nikdo neslyšel, nikdo nezpozoroval. 

Ve chvíli, kdy jsme se s Nickem a Mikotem vytratili, sedli jsme si do auta k Lie a popsali situaci.

"Rozumím." řekla Lie. " Za chvíli přijde Will a Kim." oznámila. "Rozumím." "Viděl vás někdo?" "Ne." zakroutili jsme hlavou.

"To je dobře." řekla a popojela blíže k sídlu, kde k nám naskočili Will s Kim. "Kde je Rene?" zeptala se jich. "Nevím, neviděli jsme ho." zakroutili hlavou.

"Promiňte!" dýchal zběsile Rene a skočil do auta. "Jsi v pořádku?" obávala jsem se. "Ha, ha, ne, asi ne, ha, ha, běžel jsem strašně rychle, ha, už nemůžu!" spadl mi na klín. "Hej..." zavrčel na něj Nick.

"Vyrážíme." řekla Lie a auto se rozjelo. "Jsem vyčerpaná." zívla jsem a opřela se o Nickovo rameno, kde jsem následně usnula. 

"Hej, ospalče." třepal se mnou Nick. "Hmhm?" promnula jsem si oči. "Nechal bych tě spát, ale potřebujeme ještě udělat hlášení." řekl před hlavní budovou.

"Uhm." přikývla jsem a všichni jsme šli společně k Šéfce, která se na nás docela natěšeně koukala.

" přikývla jsem a všichni jsme šli společně k Šéfce, která se na nás docela natěšeně koukala

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Tak po dvou dnech zase :3 Zatím Bye, Bye

Vězeň a Hlídač II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat