Část 14 - Příchod

389 36 3
                                    


Vyjeveně jsem na něj koukala.

"Tati..." přišla jsem k němu blíže.

"Můžu ti to slíbit... Neumřu.." zadívala jsem se mu do očí.

"Jsem rád, že to slyším." usmál se a poplácal mě po hlavě.

"No, já musím, uvidíme se zítra." mávl na mě a odešel.

"Řeklas mu o mámě?" zeptal se mě Nick scházející schody dolů. "Uhm, řekla. Byl naštvaný." odpověděla jsem. "To je jasný." přikývl Nick.

"Máš přijít nahoru, bude rozhazování, kdo co bude dělat." "Už jdu." řekla jsem a následovala Nicka.

"Takže, na tuto akci bude potřeba pouze Lewis, May, Nick, Mikoto, Lie, Will a Kim. Jessie ty si odpočiň, bude to dobré pro tvé miminko a ostatní mají volno. Taky chci, abyste si všichni kromě Lewise vzali masky,které sežene Lie a šaty, či obleky. Zítra buďte v hale v 18:00." "Rozkaz!"

Zbytek dne jsme odpočívali a šli brzo spát, abychom byli na zítřek připravený. Lie nám mezitím sehnala maškarní masky a v 18:00 jsme se všichni dopravili do haly, kde nás Lie odvezla přímo k moři, kde zůstala a my jsme naskočili na loď už s maskami, aby nás nikdo nepoznal.

Loď byla neočekávaně nacpaná, kvůli té párty. Proto jsme s ostatními stáli, protože už prostě nebylo místo! A nejhorší na tom je, že jsem si vzala podpatky, který mě zatraceně bolí!

Když jsme přijeli lodí na ostrov, na který jsem si myslela, že už se nikdy nevrátím, tak nás přivítal rovnou otec.

"Vítám vás tady, jsme rád, že jste přišli." usmál se na nás. "Já jsem velitel mise, jediné, co máme dělat, je pouze dávat pozor, že?" "Ano, a zakročit při možném problému." řekl otec. "Rozumím, hej vy, nikdo z vás nezpůsobujte problémy, rozumíte? Hlavně ty." ukázal na mě.

"Já je nezpůsobuji!" vyjekla jsem. "To jsem slyšel." mávl rukou a vstoupil do velkého přízemí plného jídla, pitý, alkoholu a lidí. Ne lidí, vězňů. Achjo, doufám, že si mě nikdo nevšimne..

Hrála hudba a všude svítili různá světla. Pamatuji si, že tohle jsem měla vždy ráda na tom být hlídačem.

"Můžu prosit má lady?" uklonil se přede mnou Nick a podal mi ruku. "Určitě." chytila jsem se jeho ruky a spolu jsme tancovali.

To určitě, v životě jsem netancovala a pořád Nickovi šlapala na nohy.

"Hele, stoupni si radši na moje nohy, jinak mi je ušlapeš." varoval mě Nick. "Ano...." nikdy jsem nevěděla, že Nick umí i tancovat

Sice jsem to nestihla úplně načas, ale věřte mi, dříve to nešlo :/ Zatím Bye, Bye

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sice jsem to nestihla úplně načas, ale věřte mi, dříve to nešlo :/ Zatím Bye, Bye

Vězeň a Hlídač II.Kde žijí příběhy. Začni objevovat