Jessie šla s Mikotem dolů na křesla a sedli si vedle sebe. Čekali tam spolu na otce Jessie a já je za rohem poslouchala. Doufám, že to Jessie nebude vadit, ale fakt chci vědět, co se stalo.. Navíc si jsem jistá, že Mikoto o mně ví. Je to přece jen Mikoto, že?
Po pár minutách se rozevřeli samootvírající se dveře a do nich vstoupil muž, kterého jsem potkala na vězeňské párty. Jessie s Mikotem vstali a šlo vidět, že ho nejspíše i Jessie poznala.
"Kissy!" vyjekl s nadšením na Jessie. "Jmenuji se Jessie." odsekla mu Jessie a její zajímavost o něm zase klesla a spolu s Mikotem si sedli opět na sedačku.
"Jsem rád, že žiješ." řekl s úsměvem a nemohl se na ní s neuvěřením vynadívat.
"Jsem Mikoto." představil se Mikoto a podal mu ruku. "Jsi kamarád Kissy?" uchechtl se na něj a potřásl si s jeho rukou.. "Je to můj kluk. Kluk Jessie." podotkla Jessie a toho pána to poměrně zaskočilo.
"Proč jsi mě chtěl vidět? Po tolika letech nezajímání se o mě?" zeptala se docela odrzle Jessie.
"Není pravda, že jsem se o tebe nezajímal. Potom, co tě máma prodala jsem tě pořád hledal a hledal. S tou furií jsem se rozešel hned, jak jsem to zjistil." "To ty jsi mě s tou furií prodal." konečně udělala oční kontakt Jessie.
"Nechtěl jsem tě prodat!" "Tak proč jsi to dopustil!!" řvala na něj Jessie. "Nechtěl jsem to, věř mi!" "Jak můžu věřit někomu, kdo mě prodal a 12 let se o mě nezajímal?!" "Říkáš úplný nesmysly!"
"Oba se uklidněte!" zařval na ně Mikoto a ony lusknutím prstu přestali.
Jo, vůdcovsky hlas se někdy musí hodit..
"Jessie, uklidni se." chytil ji za ruku a ona se hluboce nadechla. "Tak co se v ten den stalo?"
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Já vím, že zase pozdě, ale to světlo je fakt matoucí :D Za to jsem o víkendu doma, takže díly vycházet budou :3 Zatím Bye, Bye
