4. kapitolu

1.7K 59 10
                                    

Nechtěla jsem ještě jít domů a tak jsem šla do parku. Sedla jsem si na lavičku a pozorovala oblohu.

Zítra má být svatba a on tam bude. Emma taky. Co když se jí pokusí říct, že je její táta? Tak pitomej snad není, ne? Myslím, že by mu mohlo dojít, že to pak Emmě nehodlám vysvětlovat.

Vedle mě si přisedla další osoba. ,,Promiň" vypadlo z Adama. Nechápavě jsem se na něj podívala. ,,Neměli jsme ho tam zvát, ale mysleli jsme, že to pomůže" pousmál se. ,,Víš co je nejhorší?" zahleděla jsem se do země. ,,Já ho asi pořád miluju" zašeptala jsem. ,,Vždyť jste se šest let neviděli" zamračil se Adam. ,,Ano, ale já ho nikdy nepřestala milovat" po tvářích se mi kutálely slzy. ,,Ty si s nikým na Floridě nic neměla?" ,,Jednou, málem. Pak jsem si vzpomněla na něj" zakryla jsem si obličej dlaněmi.

,,Proč si na něj nezapomněla?" obejmul mě okolo ramen. ,,Já chtěla, ale říkám ti, že když už se to málem povedlo, tak jsem si na něj zase vzpomněla" pokrčila jsem rameny. ,,Není to tak lehké"

***

Odpoledne bylo nakonec až na fiasco se Shawnem docela fajn. Jeho zbytek jsem totiž nakonec strávila jen s Adamem, jako dřív. Žádná Laura, žádný Shawn a ani nikdo jiný. Jenom my dva. Nerozluční kamarádi.

Domů jsem přišla naprosto vyřízená.  S Adamem jsme prošli totiž snad půlku Toronta a probrali jsme všechno, co jsme těch šest let nemohli. Ani jsem si do teď neuvědomila, jak moc mi ten můj praštěný kamarád chyběl.

Na chodbě jsem si skopla z nohou boty a došla jsem do obýváku, kde jsem sebou okamžitě plácla na gauč.

Netrvalo to ani deset sekund a přiběhla Emma. ,,Ahoj maminko" vyjekla mi přímo do ucha, až jsem sebou škubla a políbila mě na rty. ,,Ahoj potvoro" usmála jsem se na ní. ,,Tak jaké to tu bylo s babičkou?" ,,Bylo to fajn. Hráli jsme si na zahradě" odpověděla mi s úsměvem. ,,A co ty?" ,,Jo, bylo super vidět zase své kamarády. Půjdu se umýt" oznámila jsem jí.

Sebrala jsem se z gauče a vyšla jsem schody ke svému pokoji. Popadla jsem pyžamo a vydala jsem se do koupelny.

Svlékla jsem se a vlezla si do sprchy. Pustila jsem teplou vodu a užívala si ten pocit, když ze mě smývala všechny starosti a strach. Nemyslela jsem teď na něj, na to, jaký bude návrat na Floridu, ani jak moc bude těžké opustit zase Adama, Lauru a Mamku. Jak těžké to asi bude pro Emmu.

Musela jsem teď myslet akorát na svatbu. Mám tam pomáhat už od rána s přípravami. Laura mě o to požádala.

Ani jsem do nedávna nevěděla, že jsou s Adamem. Zjistila jsem to vlastně asi dva měsíce zpátky, když mi přišla poštou pozvánka na jejich svatbu.

Vypadají spolu šťastně. Taky bych jednou chtěla být šťastná... Ale myslím, že to nepůjde. Miluju jeho, ale s ním bych už nikdy šťastná být nemohla.

Kdyby mi tak neublížil, mohlo být všechno jinak. Mohly jsme teď být manželé nebo chystat svatbu. Laura, Emma a Aaliyah by nám šli za družičky a já bych byla ta nejšťastnější holka na světě. Mohli by jsme žít v Torontu.

Když o tom tak přemýšlím, mám pocit, že Laura říkala něco o tom, že Aaliyah bude na té svatbě taky. Ráda jí zas uvidím. Je jediná z rodiny Mendes koho teď ráda uvidím. Vlastně se mi po ní i docela stýskalo. Už to bude velká holka a určitě bude moc krásná. Teď by jí mělo být asi třináct let. Tedy alespoň si to myslím.

***

Ze sprchy jsem vyšla asi o pět minut později a rozhodla jsem se jít okamžitě spát. Emma už na mě čekala v posteli a nejvíc jsme museli obě brzo ráno vstávat.

Ahooj ❤ Děkuju za ohlasy u téhle knížky, je to hrozně milý a mám pak větší chuť psát 😊 Jaký máte zatím názor na malou Emmu? 💕 Já jí mám upřímně zatím docela dost ráda, ale Bůh ví, co s ní v budoucnu provedu 😂 Děkuju za všechny hlasy a komentáře 💙 Mám vás ráda 💕

Bad Reputation 2 (Shawn Mendes) ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat