Bad Reputation 2 (Shawn Mendes) ✅

13. kapitola

Pohled Shawna:

Nevím na co jsem měl teď myslet první. Danielle řekla, že mě miluje. Jí a Aaliyah mají lidé, kteří je můžou kdykoliv zabít. A Danielle dokonce věří, že s tím nic nebudu dělat. Že je tam nechám a postarám se o Emmu, když teď nemá mámu. Jenže já jí bez mámy nenechám. Zničilo by to mě i Emmu. Nemohl bych s tím žít.

,,Kámo vnímáš mě?" ozval se najednou Cameron. Bylo zbytečné lhát a tak jsem zakroutil hlavou do stran. ,,Mám plán, ale nevím. Myslím, že to nemá šanci vyjít" zamračil se. ,,Je zbytečná tam přijet jen tak, nepustí jí jestli nebudeme mít ty peníze" pokrčil jsem rameny a obličej jsem si schoval do dlaní.

,,Děje se něco? Kde je maminka?" ozvalo se kousek ode mě. Vedle mě stála Emma a dívala se na mě s lítostivým pohledem. ,,Musím ti něco říct" vzal jsem jí a posadil jsem si jí na klín. ,,Tak já půjdu vedle" pronesl Cameron a odešel do vedlejšího pokoje.

,,Emmo, zmínila se před tebou někdy maminka o tátovy?" ,,No, říkala, že jí chybí, a že je pryč. Proč?" pokrčila rameny. ,,Já jsem tvůj táta Emmo" pousmál jsem se. ,,To není pravda tebe maminka nemá ráda. Kvůli tobě se sem netěšila" zkřížila si ruce na prsou naštvaně. Nevěřila mi. ,,Protože jsem jí moc ublížil, ještě než ses narodila."

Můj úsměv při vzpomínce na její zklamaný pohled, když mě našla v posteli s Hazel, povadl. Ty slzy, které jí tekly z očí. Slíbil jsem, že jí nikdy neopustím, ale opustil. Dnes už podruhé.

,,Nevěřím ti" probral mě Emmin hlas ze vzpomínek. ,,Něco ti ukážu, pojď se mnou" postavil jsem jí na zem a vydal jsem se do ložnice. Emma si sedla na postel a čekala zatímco já se začal hrabat v šuplíku.

Našel jsem to. Fotka v rámečku s prasklým sklem. Já, Danielle na mích zádech a naše šťastné úsměvy. Sedl jsem si vedle Emmy na postel a fotku jsem jí podal do rukou.

,,To je maminka?" ukázala na Danielle a já kývl. ,,A tohle si ty?" ukázala malým prstíkem pro změnu na mě. Opět jsem přikývl. ,,Je to víc jak rok před tím, než ses narodila" řekl jsem a fotku jsem si od Emmy vzal zpět. ,,Proč mi ale tohle všechno teďka říkáš?" podívala se mi do očí. ,,Maminka je v nebezpečí. Přála si, abych ti to řekl.."

***

,,Mohly by jsme do těch tašek hodit jen obyčejný papír" navrhl Cameron. ,,To asi ano, ale jak chceš stihnout utéct, než si to ověří?" zamračil jsem se.

Ten nápad nezněl vlastně tak špatně. Možná by to mohlo vyjít a zatím to dávalo největší smysl ze všech našich nápadů...

Kratší kapitola a zase to je po delší době, každopádně doufám, že se líbí, a že jsem vám moc nechyběla 😂❤ Mám vás ráda 💕 Děkuju za každý hlas a komentář 🙈❤