Všichni okolo mě se o tobě chtějí bavit.
Já chci tvoje hebké vlasy hladit.
Cítit zas vůni tvé kůže,
moci ti přinést rudé růže.
Potom tě něžně políbit
a lásku a věrnost ti navěky přislíbit.
Jenomže to jsou jen mé sny.
Od našeho rozchodu už to nejsou jen dny.
A já tě furt mám v srdci i v hlavě.
Někdy si říkám, že chci koukat dovnitř hlavně.
Zmáčknout spoušť a navždy odejít.
Bez tebe tu opravdu nechci být.
Jenže nemám na vybranou.
Musím být silná a jít dál,
aby se mi můj životní se jen nezdál.
Aby se stal mou realitou
a zaplnil tu rýhu tebou v mém srdci vyrytou.
Je to těžké tě navždy opustit
a v mém srdci ti tvůj odchod odpustit.
Strašně moc mi chybíš.
Už nemohu být u toho jak se v životě měníš.
Asi to není můj životní osud,
ale já tě stále miluji a to doposud.
Vždy pro mě budeš ta nevinná bílá,
ze které proudila moje životní síla.
ČTEŠ
Básničky jednoho člověka
ŞiirPsát básničky se zase dostává do módy. Já psala básničky i v době, kdy to bylo spíš divné nežli uznávané. I když to možná mohlo být lidmi okolo mě. Každopádně píšu básničky už hodně dlouho. Budu se snažit je sem dát všechny nebo alespoň většinu, co...
