Dvě tváře osudu

Přátelská atmosféra

Annie v okamžiku pokynula Gregorymu: „Ale samozřejmě, zapomněla jsme na své Anglické kořeny a mravy, pojďte semnou, Gregory. Můžu vám tak říkat, že?" Annie ukázala na malou krabičku s ornamenty a nápisem čaj. Otevřela ji a nechala Gregoryho vybrat čaj, který mu nejvíc padne do oka. Daniel mezitím těkal pohledem mezi Brelian a Leofwinem: „Takže, Leofwine... Jestli jsem slyšel dobře, jste pobočník bohů... Tím pádem jsme narazily na správného člověka, jelikož jsme se chtěli setkat s někým vysoko postaveným z důvodu, že přinášíme výnosný obchod pro tuto planetu. Tím mám na mysli přidání se do planetární aliance Terra Industries." Pierra nezajímal ani jeden člověk, který před ním seděl, jen se zajímal o svého králíčka, jestli je v pořádku. Naštěstí byl.

Alori byla velice nervózní, jelikož před nimi seděli jen 3 lidé z 5 a tím pádem bylo jednoduché si myslet, že je čeká něco hrozného. Ti dva zbývající zatím mohli přejít na přípravu útoku. Elfka tedy položila otázku: „Nevadilo by vám, kdyby se vaši dva ztracení společníci také k nám přidali?". Upřela hrozivý pohled na Brelian. Přerušil jí opět chlácholivě Daniel: „Všichni jsme racionální lidé, takže kdyby vše mohlo probíhat v klidu bez jakýchkoliv nečekaných záležitostí, byly bychom nad míru rádi."

„Nebude s tím problém. Jenom myslete na to, že vám ani jeden z nich nechce ublížit." pokývala přátelsky Brelian, prozatím ignorující Daniela. Tomu se začal věnovat Leofwin: „Nepřísluší mi s vámi jednat o obchodu, jsem přece jenom pobočník. Ale i tak mám nějaké pravomoci. Nejprve mám ale jeden dotaz..." Dramaticky se odmlčel. V tu chvíli se ozval strašlivý hluk. To Brelian přivolala Malveita. Ten doslova roztrhl zemi a lehce z ní vyskočil. Svrběla ho ruka a chtěl vzít kladivo, ale udržel se. Zhodnotil celou situaci a uklonil se: „Malveit von Konrad, k vašim službám." Poté přešel a posadil se vedle Leofwina. Ten pokračoval: „Když už jsme v těch upřímnostech, kde je váš... dopravní prostředek?" Polobůh zvedl obočí a pevně sledoval Daniela.

Gregory mezitím před sebou sledoval světélko naděje v temnotě. Krásná krabička s ještě krásnějším obsahem. Opatrně ji zvedl jemně přičichl k několika. lístkům. Jednu vůni vůbec nepoznával, a tak ukázal na ten oddíl krabičky. „Tenhle jsem ještě nezkusil." Usmál se potěšeně na Annie. Až teď si pořádně začal uvědomovat, jak bizarní je celá situace. Ale těšilo ho, že ochutná zcela nový čaj.

Annie se pozorně zadívala Gregorymu do očí a pošeptala: „Toto je speciální čaj... S příměsí marihuany. Být vámi, tak bych s tím byla opatrná." Usmála a se a začala vařit vodu. Daniel se zvedl a protáhl „Těším mě, Malveite." ,uctivě se uklonil a přešel k Leofwinovy „Samozřejmě, náš dopravní prostředek tady je" Daniel ukázal do prázdna a naťukal heslo na svém náramku. V tu chvíli se objevil Vtol a otevřela se kabina „Jestli čirou náhodou je někdo z vás odborník na techniku a stroje, máte svolení se podívat dovnitř" podíval se směrem na Gregoryho „Předpokládám, že tady pán u Annie je odborník na tuto tématiku... Annie, kdyby pán měl zájem samozřejmě, mohla bys mu ukázat vnitřek Vtolu". Daniel letmo přešel k Malveitovy a podal mu ruku na a představil se. Alori se opět ozvala. „Ehm... a ten poslední" Už viditelně celá nesvá kmitala pohledem kolem sebe aby jí nikdo nemohl překvapit.