epilog // 0

972 78 14
                                    

„A kam to chceš jít? Mamiiii, proč musim mít šaty? Maminkoooo,“ Mia Lottie ignorovala. Hleděla z okna a přemýšlela, co se stane v následujících minutách. Byla z toho tak moc nervózní.

„To je tajemství,“ mrkla na ni konečně a hned na to jí pohled spadl na hodiny. Už jen pár minut.

„Nechceš se jít koukat na pohádku?“ Lottie se váhavě zvedla a uraženě se odšourala k televizi. Mia seděla u stolu, pohled upřený na skleničku vody a v hlavě ji dokola běhalo jaké to bude. Jaké to bude až uvidí jeho oči po tolika letech.

Kdyby neslyšela přijíždějící auto před bytovkou, ani by jí nedošlo že už je čas.

„Lottie! Pojď sem! Mám pro tebe překvapení!“ hnědovláska slyšela jen slovo překvapení a do kuchyně přiběhla rychlostí blesku.

„Fakt? Co to bude?“ Uraženost je ta tam.

„Uvidíš.“ Mia dala Lottie přes oči šatek, opatrně ji vyvedla z bytu a ještě opatrnějc ze schodů dolů.

Jen co se ocitli venku, pohled ji padl na osobu celou v černém. Vlasy měl najednou úplně jiný než jak si je Mia pamatovala - delší a kudrnatější - ale oči měl pořád ty samé. Hnědé, do kterých když se zakoukáte tak už neni cesty zpět.

Hleděli na sebe, zkoumali se pohledem, a až Lottie která nedočkavě popošlapovala pronesla kde to překvapení je, odtrhli od sebe pohled.

Přistoupil blíž, usmál se, a pokynul Mie, že šátek může sundat. Oba se zhluboka nadechli, a Mia stáhla šátek.

Lottie se nechápavě rozhlížela po okolí a až potom jí pohled padl na postavu před ní.

„Ahoj Charlott,“ zašeptal neschopný mluvit nahlas s nejistým úsměvem na rtech.

„Maminko t-to-to je..“ Otočila se na Miu, která neschopná slova kývla.

Oči Lottie se naplnili slzami a několik jich jí ji steklo po tvářích. Jinak tomu nebylo ani u bruneta naproti ní.

„Tatínku,“ Lottie štěstím zavzlykla, a rozeběhla se do jeho náruče. Bylo to pro ni tak moc nové ale tak moc nádherné.

Mia při pohledu na ně brečela. Nevěděla jestli to je štěstím, úlevou nebo smutkem, prostě jen brečela.

Shawn a Lottie se objímali dlouho. Usmívali se, tiskli se k sobě a oboum se v očích leskli slzy. Užívali si objetí toho druhého ale nakonec se Lott přeci jen odtáhla, a podívala se do očí, které měli barvu totožnou těm jejím.

„Mám tě moc ráda.“ To Shawna přimělo, aby ji stiskl v objetí ještě víc a z očí se mu skutálelo pár slz.

„Já tebe. Moc.“

oficiální konce.

netuším co k tomu teď říct, tak si počkejte na poděkování a zajímavosti, třeba to bude ještě dneska:D

hi dad ; mendes au ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat