My weird life

12. Kapitola

         Už jsem šla odnést prázdnou krabici od pizzy do pytle na odpadky. Na své poměry jsem toho snědla celkem dost. Jsem na sebe opravdu pyšná. Jelikož jsem byla už moc unavená, rozhodla jsem se, že už půjdu spát. Popřála jsem Georgovi při odchodu dobrou noc. Neměla jsem už energii na zdlouhavé povídání. Jen co jsem byla v pokoji, plácla jsem sebou do postele. Byla jsem v pohodlném oblečení, v kterém neuškodí, když usnu. Netrvalo to moc dlouho a už jsem kupodivu poklidně spala. 

         Vzbudila jsem se ráno celá rozlámaná, jak jsem spala v tak divných polohách. Vypravila jsem se do koupelny i s čistou hromádkou oblečení, provedla ranní hygienu, oblékla se a učesala. Když jsem skončila, šla jsem zpět do pokoje, protože jsem zjistila, že jsem si s sebou zapomněla vzít papuče. Už jsem v pokoji a natahuji se pro ně u rohu postele, když v tom si všimnu papírku ležící na peřině. Stojí tam:

Dobré ráno Lily :) Bohužel jsem musel jet něco zařídit a vrátím se pozdě večer, když už budou rodiče doma. Chtěl jsem ti jen říct, aby si na mě zítra počkala na parkovišti před školou. Zajedu tam pro tebe autem. Potom vyrazíme někam, kde si to dle mého názoru užiješ :) . Těším se! Ahoj zítra.

                  - George    

        Ten kluk mě bude neustále překvapovat. Jsem ráda, že na celý víkend byli ,,rodiče" pryč. Sice už je neděle a večer se vrátí, ale bylo opravdu prima, strávit nějakou tu chvíli sama s Georgem. Třeba není tak hrozný. I když nechoval se ke mě nikdy tak hezky. Nevím co si o tom přesně mám myslet. Mohla bych se pokusit dát mu ještě šanci. Alespoň, když s ním sdílím barák.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

         Celý den jsem jenom ležela za doprovodu čtení knížek, anebo stahování POZITIVNÍCH písniček. Upřímně se mi některé docela líbí a to jsem typ alá "černá vdova". 
         Když už mě všechno přestalo bavit, rozhodla jsem se jí osprchovat a vlézt si do postele. Úklid mám už stejné dávno hotový. Když už se chystám vyjít schody do koupelny, uslyším za sebou odemykání dveří. Abych byla slušná holka počkám na schodech dokud nepřijdou dovnitř. Vidím Afroditu a Mikela ozdobený od hlavy až k patám nějakých nákupních tašek. Pozdravím a oznámím, že si půjdu lehnout. Otáčím se a chystám se konečně vyjít ty schody. Potom, ale Afrodita řekne něco, co mě uzemní na schodě a já zůstanu stát jako hřebík...