Bell Stark I {AVENGERS FF} /probíhá oprava/

0.5✔

⌈ stará známá ⌋

***

bella

Všichni jsme nasedly do quinjetu.

„Nechceš pilotovat?“ Zeptal se mě Clint, ihned co jsem se objevila v quinjetu.

„Jasně.“ Kývla jsem hlavou souhlasně.

„Clinte, seš si jistej, že nás někde nevybourá?“ Zeptal se Sam, nejistý mými létacími schopnostmi.

„Poprvý jsem si za knipl sedla ve čtrnácti.“ Ušklíbla jsem se na Falcona a rozešla jsem se za Clintem do kabiny pro piloty. V kabině jsem si sedla za řízení, zapnula jsem všechna potřebná tlačítka a nastartovala jsem motor.

Letěly bychom docela klidně, kdyby Clint neměl nápad.

„Hele, Bell, nechceš všem ukázat svoje akrobatické dovednosti?“ Ušklíbl se Hawkeye. 

„Jasně.“ Odpověděla jsem, napodobující jebo úšklebek.

„Tak jo, všichni se chyťte něčeho pevnýho!“ Křikl Clint dozadu, poslechli jen Bruce, Wanda, Nat, Pietro a táta. A samozřejmě, že já a Clint jsme byli připoutání už od vzletu.  Byl ostatních problém,že se nechytili, oni budou padat, já ne.

Jako první jsem udělala pár otoček a nějaké ty základní akrobatické prvky, jelikož pod námi byla voda, tak jsem to vzala střemhlav dolů a když jsem se blížila k vodě vyrovnala jsem to. Pak už jsme letěli jen v klidu.

Doletěli jsme na základnu a vystoupili jsme.

„Bože. S tebou už nikdy neletím.“ Zvolal Sam a chytl si břicho.

„Clint vám říkal, že se máte něčeho chytit.“ Opáčila jsem s úšklebkem.

Všichni se jen se smíchem rozešly na základnu a já jsem nejistě šla hned za nimi. Cesta k Furyho kanceláři byla krátká, proto už jsme po deseti minutách stály před zatmavenými skleněnými dveřmi.

Všichni ostatní vešly dovnitř a já je ihned následovala. Ne nervózní, ale připravená Fury mu vyčíst všechno. Při mém příchodu  na mě Fury koukal jako kdybych vstala z mrtvých. Vlastně to je tak docela pravda.

„Bello,“ vyhrkl překvapeně. „Ty žiješ.“ To už jsem se za ním ale rozešla a bez váhání jsem mu uštědřila pořádnou facku.
„Takhle jsi přivítala všechny?“ Zeptal se šokovaně, zatímco si mnul zasažené místo dlaní.

„Ne, jen mě a vás.“ Uchechtl se Bucky.

Všichni se na mě vyjeveně dívaly. Přece jen se nestalo každý den, že by někdo uhodil samotného ředitele Shieldu.

„No, řekněte jim proč mně unesli.“ Vybídla jsem ho.

„No, Fury, povídejte.“ Naléhal na něj táta s rukama překříženýma na prsou.

„Měl jsem neodkladnou schůzku.“ Řekl vyhýbavě.

„Jakou?“ Zeptala se Nat lehce podrážděně.