I want you, but... - [GaaNaru]

Starosti

Skoro na něj padnu a ztěžka vydechuji. "Ještě..počkej..." uslyším jeho slova a jen se zmateně po něm poohlédnu. Rudovlásek se sklání k mém tělu a dostane ze mně moji nadílku. Tiše vydechnu a přivřu oči, jak je to příjemné. Po pár minutách se odtáhne od mého bříška a zadívá se na mne. "Tak, už jsi čistý, můžeme jít.." zazubí se nevině a já si jen odfrknu, ale i tak se potom usměji. Začne se oblékat a moje osoba také následuje jeho kroky. Zapnu si poslední knoflík a koutkem oka vidím, jak si už také utahuje svoji kravatu. Ještě se upravím a culím se od ucha k uchu, samozřejmě si toho Gaara všimne a nemůže nechat situaci bez odezvy. "Nemůžeš se tvářit, tak šťastně..je pak jasné, že jsi měl právě sex se svým šéfem." mrkne na mně pobaveně a já zpracovávám situaci.

"Ty !" zamumlám celý rudý a nejraději bych po něm něco hodil, samozřejmě jen tak ze srandy. Směje se tiše a moje srdce, už mu právě odpustilo, stačí jen jeho smích, to je vše. Usměji se z lehka a ještě k němu přijdu a upravím mu vlasy. Chytne mně na oplátku za boky a vlepí mi polibek na spánek. "Půjdeme domů...je ti ale jasné, že zbylou práci musíme dodělat, že ano ?" zavrní a dočká se jenom mého zabručení. To zvládnu, přeci jen nebylo toho tak hodně, myslím tedy. Vyjdeme společně z místnosti a cestou potkáme i Nagata, vypadá rozhodně hůře než ráno. Všimnu si, že na něj kouká i Gaara, asi máme stejné myšlenky. "Tu práci mu zatrhneme, že jo ?" zeptám se ještě osoby vedle pro jistotu, i když jsme o tom, už mluvili.

"Samozřejmě, neboj.." jeho slova mně uklidní a já se tak můžu soustředit na cestu. Před budovou už stálo auta a my jen nasedli. Na tenhle servis si asi nikdy nezvyknu. Zavrtím se lehce na sedačce a Gaara se ke mně hned přitulí. "Copak ? Nebolí tě nic, že ne ?" otočím se na něj s úsměvem a jen zavrtím hlavou. "Nene...všechno v pořádku.." zavrním a opřu si hlavu o jeho rameno. Takhle spokojeně strávím celou cestu a málem bych snad i usnul. Vystoupíme před dům a vydáme se hned dovnitř. Majitel samozřejmě použil zase tu svoji kartu a já, už raději tenhle systém neřeším. V chodbě si všimnu bot a je jasné, že Nagato se také, už vrátil. Jezdí pro nás každé auto zvlášť, stačí zavolat, i když pro Nagata, už jezdí vždycky, Gaara to nějak zařídil.

Usměju se pro sebe a z vesela vstoupím dovnitř. Okamžitě zaujmu místo v koupelně, musím ze sebe vše dostat. "Naru ? Mám se k tobě přidat ?" uslyším ještě z chodby a mým uším neunikne ani jeho slabý smích. "V pohodě.." vydechnu jen a stejně se chytím, jak se culím. Myslím, že kdyby se vážně přidal, dopadlo by to stejně jako dneska, akorát by byl sex ve sprše, což by mi nevadilo, ale. Zatřepu hlavou, abych vyhnal ty myšlenky a celý rudý, už se začnu konečně věnovat mytí. Dostanu ze sebe oblečení a hned vstoupím do sprchy. Pustím na sebe vodu a jen si užívám sprchu. Byl jsem tam docela dlouho, ale co, mám čas. A nebo to taky bude tím, že se mi nechce dělat ta práce, ano to je asi ten pravý důvod.

Usuším se a hodím na sebe nějaké domácí oblečení a vrátím se do obýváku, kde už vidím i Gaaru v kuchyni. Zase to tady voní přes celý dům, miluju jeho jídla. Přicupitám hned k němu a nakukuji mu zkoumavě přes rameno, jako bych tomu snad měl rozumět, ale tak to není. Vaření mi nejde a nikdy nepůjde, takže jsem rád, že je tu alespoň někdo v téhle domácnosti. "Co to bude dobrého ?" povím tiše a snažím se to nějak identifikovat z jeho ingrediencí, ale i tak to nedávám. "Jenom obyčejné kari..." vydechne, jako by to snad bylo něco špatného, natož já se jen ze široka usměji. Vím, že je unavený a teď mi ke všemu ještě vaří, takže ho musím nějak podpořit. "Už se těším...bude to dobré jako vždy.." uculím se a na jeho tváři se objeví úsměv.

"Tak si běž sednout ke stolu a zavolej i Nagata.." poví mile a já horlivě přikývnu a vydám se do jídelny, zavolám nahoru k Nagatovi a jen doufám, že mně slyší. Nechci mu moc narušovat soukromí, takže k němu do pokoje nechci chodit. Naštěstí se ozvou hlasité kroky a je jasné, že už jde dolu po schodech. Usměji se pro sebe a nedočkavě se zavrtím na židli. Osoba přijde do místnosti a já se na něj nemůžu přestat dívat. "Nagato..jsi v pořádku ?" vydechnu skoro bezmyšlenkovitě a se starostí si ho prohlížím. Je úplně bledý, kruhy pod očima a i jeho chůze je jiná. "Jsem v pořádku, takže žádné starosti, ano ?" usměje se na mně z lehka a sedne si naproti. Já raději, už nic neříkám a do místnosti vejde Gaara s jídlem. Hned se mi zlepší nálada.

I když vidím, že se i Gaara nad jeho vzhledem zastavil, ale na rozdíl ode mně to vše umí dobře skrýt. Podává nám talíře a pak se všichni dáme do jídla, samozřejmě to zase bylo hrozně dobré. Jen Nagato se v tom nějak šťoural, když jsem se podíval na Gaaru hned jsem viděl, že ho to mrzí, chtěl aby to chutnalo všem. "Uhm..nechutná ti ?" promluvím nakonec a on sebou cukne. "N-ne..chutná jen nemám chuť." odpoví tiše a jen vydechne. Nakonec jídlo s Gaarou dojíme a poté se zvednu a jdu sebrat talíře. Když v tom se Nagato zvedne a skácí se na zem. Oba dva se hned odebereme k němu. Upustím všechny talíře a padnu na kolena k němu. "N-nagato ?! C-co.." začnu z lehka panikařit a kdyby tady nebyl Gaara, nevím co dělat. Hned totiž běžel pro mobil a volal záchranku. Já ho dám do lepší polohy a přitáhnu si ho k sobě na hruď. Koukám jestli dýchá a jen se snažím sám svůj dech zklidnit, teď se musím soustředit. Po chvíli se vrátí Gaara a já na něj hodím zoufalý pohled. "N-neboj ! Všechno bude dobrý, ano ? Záchranka je na cestě." snaží se mně ujistit a pak, už jen vidím, jak mu zkouší nahmatat puls. 

Zdravím u další kapitolky ❤
Nebyla jsem vůbec aktivní, ale jaksi jsem samozřejmě nemocná, když jsou prázdniny, proč ne 😑😂
I tak doufám, že se díl líbil a možná zítra bych mohla, vydat další, ale nevím, nechci nic slibovat, protože to pak většinou nesplním 😭😂
Takže snad brzy a děkujů za podporu a trpělivost ❤