Anita Piyová žije se svou rodinou v nedalekém malém městě Harlow. Je jí 16 let a chodí na střední školu se svou nejlepší kamarádkou Elou. Nehrne se moc do společnosti protože moc lidí nemusí. Nikoho si nepouští k srdci. To ale ještě nečekala co se...
Vystřelila jsem jsem rychle do sedu. Koukla jsem se na hodiny. Bylo 4:12. Tohle byl fakt divný sen. Ještě dobrých 5 minut jsem ho rozdýchávala. Potom jsem se vydala do skříně kde jsem si vzala oblečení. Přesněji sportovní oblečení
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Šla jsem do koupelny kde jsem se osprchovala. Vlasy jsem si dala do drdolu abych je nenavlhčila. Osprchovala jsem se a vylezla ze sprchy. Oblékla jsem si na sebe oblečení a vlasy si dala do culíku. Vyšla ze sprchy a šla si dolů do kuchyně udělat pití. Ještě než jsem vyšla tak jsem si šla nahoru pro mobil a sluchátka. Zapla jsem si Save me od BTS. Šla jsem dolů obula boty vzala pití, dala si du uší sluchátka a šla jsem se proběhnout.
Běžela jsem kolem mojí školy. Potom jsme si zaběhla i do parku kde jsem někdy chodila když jsem šla do školy. Byla ještě tma a tak jsem běžela do lesa. Zalezla jsem za nějaký keř a vysvlékla se do naha. Zavřela jsem oči a pomalu jsem se rozešla. Myslela jsem na Kejsi. Na její podobu vlka. Když jsem cítila bolest v nohou a rukou, jsem se rozběhla a skočila. Když jsem dopadla tak jsem otevřela oči. Stála jsem na všech čtyřech.
Rychle jsem se rozběhla ani nevím kam. *Kejsi já mám z dnešního večer strach fakt se nic nemůže stát?*. * Neboj, vše bude v pořádku. Měla by jsi jen na chvíli ztratit kontrolu a pak už by to mělo být v pohodě* . * Jsem ráda že tě mám Kejsi. * . * Já taky* Takhle jsem ukončila rozhovor mezi mnou a Kejsi. " Anit kde jsi?" ozval se mi hlas Ryana. "Šla jsem se do lesa proběhnout už jdu zpátky" . " Dobře ale dávej pozor" . " Neboj" Běžela jsem zpátky za keř kde jsem měla věci, vzala je do tlamy a běžela zpátky domů. Běžela jsem radši zase lesem aby mě nikdo neviděl.
Už jsem viděla dům, tak jsem si zalezla někam za keř. Tam jsem se proměnila na člověka a oblékla se. Pomalu jsem se vydala domů. Vešla jsem do domu a vyzula si boty.
Ahojky. Vím dlouho jsem nepsala. No.. možná ta doba je dlouhá. Chci se zeptat chcete pokračování nebo ne. Chytla mě totiž zase nálada na psaní ale nevím zda tuhle knihu ještě někdo chce číst. Proto se ptám jestli někdo chce abych pokračovala. Děkuji :D
