We don't belong

503 51 1
                                    

24.9.2014, 15:00, Los Angeles Hospital

Nechali si mě tu ještě o půl dne déle, ale to nic neměnilo na tom, že konečně jedu domů. Sbaleno jsem měla od rána. Přijel pro mě Jake, odnesl mi dolů věci a naházel mě spolu s nimi do auta. Lehla jsem si na zadní sedadlo a po cestě usnula.

18:00, Los Angeles, Cissin domek

Vzbudila jsem se ve svojí posteli. Byl to super pocit, tak jsem se do ní zachumlala a ještě chvilku ležela.

Došla jsem do obýváku, kde čekali Jake, CC a Ashley.

„Ahoj, kluci!“ usmála jsem se a šla k Jakeovi, který mě vzal do náruče a odnesl na gauč. Pustili jsme si American Horror Story. Chipsy a lahve od coly leželi na každém volném místě mého obýváčku a že ho tam bylo požehnaně. Po konci poslední epizody jsme debatovali a ta debata nebrala konce.

„Ciss a… Jsi v pořádku? Nemáš v té hlavě něco?“

Tahle Chrisova otázka mě překvapila.

„Ale jo, jsem v pohodě. V hlavě nic nemám a podobné věci už by se neměli opakovat.“ Usmála jsem se, CC přikývl, ale vypadal ustaraně. Okamžitě jsme přešli k jinému tématu. No, ale to já už jsem spala. Bylo toho na mě moc.

25.9.2014, 1:00, Los Angeles, Cissin domek

Cissa už spala. Byla v nemocnici a bylo toho na ní moc. Ashley, CC a Jake ale ještě byli v obýváku. Když Ashley odešel, CC využil příležitosti a odtáhl Jakea stranou.

„Nezdá se ti, že se k Cisse nějak máš?“ optal se ho.

„Víš. Nechtěli jsme to říkat, ale chodíme spolu,“ odpověděl Jake a zaraženě koukal na CCho. Bubeníkův výraz byl vyděšený, naštvaný a překvapený.

„Chodíte? Aha. No to je mi novinka!“ rozkřikl se, ale ne tak, aby to vzbudilo Cissu.

„Co řešíš? To ti vadí, že jsem si někoho našel?!“

„Ne… Samozřejmě, že ne.“

CC ale lhal. Štvalo ho, že má Jake něco se CC. Líbila se mu. Ale co jako? On přece může mít holek, kolik bude chtít. Třeba na každém prstu šest.

12:12, Los Angeles, Cissin domek

Vzbudila jsem se. No, přiznávám, nebylo ráno, ale po poledni. Vykolébala jsem se z postele a šla do kuchyňky, abych si uvařila čaj. Jake ležel na gauči přikrytý prostěradlem. Udělala jsem mu taky čaj a hrnky postavila na stůl.

„Jakeu? Zlato… Vstaň… Už je čtvrt na jednu.“ Lehce jsem s ním zatřásla, on se jen přetočil a spal dál. Vzdala jsem to a šla si vypít čaj. Pak jsem se odebrala do koupelny, abych se vysprchovala. Tam mě překvapil Jake, který si se mnou zabral sprchu. Neměla jsem na vybranou, musela jsem se umýt s ním. Ne, že by mi to vadilo. Naopak. Vyčistila jsem si zuby, namalovala se a oblékla se do džín a trička. Po domě jsem chodila bosa.

„Co takhle oběd v restauraci?“

„Výborně!“ zavýskla jsem a šla se doobléct. Ponožky jsem si vzala s poníky. Jen ty jsem si brala do steelů. I když bylo září, bundu jsem nepotřebovala. Otužilec se pozná. Nastoupila jsem do auta a jeli jsme.

13:00, Los Angeles, KFC

Přiznejme si to. Restaurace to zrovna není, ale jídlo ujde. Samozřejmě jakmile Jake vešel, seběhlo se k němu asi osm holek s papíry, ubrousky, podtácky, krabičkami od kuřecích prsíček a s podobnými věcmi, co právě našli. Když se jim konečně podepsal, sedli jsme si někam daleko od nich, abychom měli klid.

„Takže… B-Smart s iTwisterem a velký hranolky… A colu…“

„A mladé dámě?“

„No… To samé co on.“ Kývla jsem. Do KFC jsem nikdy moc nechodila. Když nám došla objednávka, najedli jsme se a řekli si, že půjdeme zase dál. Jake zaplatil a nechal jim tři dolary navíc. Mířili jsme na „Jakeovo místo“.

13:56, Nápis Hollywood

Seděla jsem na O. Jake seděl na tom druhém. Nechápala jsem, kde vzal klíčky od objektu, ale ten výhled byl úchvatný.

„Líbí se ti tady?“ zeptal se mě po pár minutách.

„Moc…“usmála jsem se. Opustil svoje O a sedl si do mého. No co byste čekali. Začali jsme se líbat, samozřejmě. Vítr nám foukal do vlasů, takže kdyby nás někdo viděl, vlastně by nás neviděl. Jen naše vlasy. Takhle jsme tam seděli asi ještě hodinu. 

Anordinary Wild OneKde žijí příběhy. Začni objevovat