Kurzívou je to psané z mého pohledu.
15.10. 2014, 13:59, Cissin domek
Vystoupila jsem z auta a Chris šel za mnou. Odemkla jsem dveře a uviděla Jakea, jak sedí na gauči. Zvedl se a šel k nám.
„Ahoj zlato…“usmál se a jeho zrak přejel na mou ruku.
„Co se ti stalo? A… Proč máš jeho košili? CC?“ Otočil se na něj a na tváři měl nechápavý výraz.
„Jaku, kámo… Můžeš mě zabít… Ale… Ta party se zvrtla a já a Cissa…“
Dál už pokračovat nemusel. Jake to pochopil. Otočil se a odešel do našeho společného pokoje. Po pár minutách vyšel se svou taškou, ze které mu koukali ledabyle naskládané věci. Rozbrečela jsem se.
„Jaku… Nechoď… Jaku prosím!“
Chytla jsem ho za ruku. On se ale vysmekl, zakroutil hlavou a se slzami v očích opustil můj dům. To mě složilo. Otočila jsem se na CCho.
„Jdi…“ řekla jsem. „Jdi…“ Vystrčila jsem ho ze dveří a zabouchla je. Odešla jsem do pokoje a lehla si na postel, kde měl teď ležet i on. Ze zdi se na mě koukal. Byl tam plakát… A on na mě koukal. Otočila jsem se a za pár minut ztahaná pláčem jsem usnula.
Cissa pomalu, ale jistě blázní. Je jí zle z toho, co udělala, z toho, co se stalo pak a ze všeho, co se bude dít dál. Jake odešel, CCho nemůže ani vidět (ne proto, co se s ním stalo, ale proto, že za to může ona), kluci na ní v jednom kuse zvoní, klepou na okna, ale ona jen leží v posteli otočená ke zdi, protože kdyby se obrátila, znovu by je oba viděla. Nemůže spát, jíst, pít… Pořád se dál a dál řeže do rukou, tolik jizev nemá snad nikdo.
Bylo asi 15:36 a na její okno znovu někdo klepal. Vyšla z pokoje do obýváku, aby se podívala, kdo to je. Za oknem stál Andy, Jinxx a Sammi. Na tváři měli všichni ustaraný výraz. Došla k oknu a otevřela ho.
„Co chcete?“optala se smutně.
„Promluvíme si… Pusť nás, Ciss, prosím!“ úpěl Andy a chytl ji za ruku. Ona jen kývla a šla ke dveřím. Když otevřela, všichni se nahrnuli dovnitř.
„Já… Chci mluvit jen se Sammi.“
Oba, Andy i Jinxx přikývli a sedli si na gauč. Ona a Sammi odešly do ložnice. Cissa zavřela dveře, ukázala své společnici, aby si sedla na postel a sama se posadila naproti ní.
„Cisso, slyšela jsem, co se stalo. Proč?“
„Já nevím… Byla jsem opilá, on taky… Prostě se to stalo.“ V očích měla zase slzy. Sammi jí objala.
„Neboj, to bude v pořádku. Vyřeší se to.“
„Tohle se nevyřeší! Jake mě nesnáší, jsem odporná děvka!“
Rozbrečela se a schoulila se na posteli do klubíčka.
„Ciss, ty se řežeš…“
Cissa jen kývla a dál tam seděla v klubíčku. Sammi se zvedla a šla do obýváku.
„Hele, Ciss se zase pořezala. Vypadá to dost ošklivě. Musí někam do nemocnice, na psychiatrii.“
Andy se zvedl a došel pro Cissu. Zbědovanou ji odvedl k autu a Fergusonovi je následovali. Po chvilce už byli v nemocnici. Andy s Jinxxem Cissu podpírali a všichni čtyři mířili na psychiatrii. Ciss se sice hodně vzpírala, pak ale povolila a šla.
Po dvouhodinovém rozhovoru s psychiatrem byla Cissa na pokraji sil a přála si jednu jedinou věc: „Odvezte mě do kostela.“
Auto zastavilo před malým kostelíkem nedaleko Cissina domu. Vystoupila a řekla, že půjde sama. Uvnitř byla jen ona, bylo tam naprosté ticho a to ona potřebovala. Pokřižovala se a sedla si do první lavice. Sepjala ruce, zavřela oči a začala se modlit. Po tvářích jí tekly slzy. Seděla tam asi půl hodiny, pak se zvedla a vyšla ven. Odmítla jet autem, chtěla být sama. Přestože byl říjen, sundala si boty a domů došla bosa. Odemkla dveře a opět šla do pokoje. Jinxx, Andy a Sammi už s ní nebyli. Lehla si do postele a usnula. Zdálo se jí zase o Jakeovi, o tom, jaké to s ním bylo, ale mezi těmi vzpomínkami viděla i CCho tvář.
Probudila se a šla do obýváku. Uvědomovala si, že tam nemůže pořád jen tak ležet, musí něco dělat. Dala se tedy do úklidu celého domku. Trvalo to jen chvilku, byl to domek 2+1. Pak si sedla a začala si číst knihu. V hlavě se jí ale pořád honilo, co se stalo tu noc. Nebyla schopna přečíst větu, natož celou stranu. Zaklapla knihu a zapla si televizi. Na tu se taky nedokázala soustředit. Odešla do koupelny. Když se vrátila, sedla si na gauč a za pár minut zavřel oči. Už ji nic nerušilo… Byl klid…
ČTEŠ
Anordinary Wild One
FanficPrůměrné slasti a strasti dvaadvacetileté fanynky rockové skupiny Black Veil Brides z jejího, někdy ne moc růžového, pohledu.
