Anordinary Wild One

Deja Vu

13.9.2014, 18:00, Los Angeles

Jako bych měla deja vu. Stála jsem tam v černém oblečení, s warpaintem, na nohou nové jednou nošené steely a okousané černě nalakované nehty mé pravé ruky přejížděly přes růženec, na jehož konci byl znak mé oblíbené kapely. Šla jsem na koncert Black Veil Brides. Znovu. Dveře se otevřeli a já vletěla dovnitř nadsvětelnou rychlostí. Stoupla jsem si na to samé místo a čekala na začátek koncertu. Pak přišli. Pět kluků ve vestách s dobře známými nápisy: Destroyer, Prophet, Deviant, Mystic a Mourner. Jake si mě všiml, obešel všechny kluky a taky všichni kývli. Podal mi ruku, za kterou jsem se ho chytla. Vytahl mě nahoru na podium a posadil na židli vedle bicích. Vypadala jsem jako šílenec, byla jsem strašně nadšená, že se to stalo zrovna mě. Byly to dvě hodiny naprostého oproštění od reality, byl to dvouhodinový sen, který se stal skutečností. Po koncertu mě vzal CC za ruku a odtáhl mě do zákulisí. Nechápala jsem, co dělá, ale šla jsem s ním. Protáhl mě zákulisím a vedl dál ven. Byla to chodba, dlouhá tmavá chodba. Na konci byly dveře. Otevřel je a tam stály dva stoly, ke kterým si všichni sedli. Pochopila jsem to-byla jsem na autogramiádě z druhé strany stolů. Koukala jsem na ostatní členy armády, kteří se na mě buďto smáli, nebo mě propalovali pohledem. Sedla jsem si na jednu židli vzadu a čekala, až se kluci podepíšou. Když byl konec, odebrali jsme se všichni dozadu. Posadila jsem se na pohovku, kde jsem včera ležela.

„Hele, a jak se vlastně jmenuješ?“

Na tuhle otázku jsem čekala celou dobu. A byl to Ashley, kdo jí položil.

„Ehm.. Říkají mi CC..“vyhrkla jsem. CC se na mě podíval, jako bych měla svatozář. Koukla jsem se na něj a jen těžko jsem potlačovala smích.

„CC? A to jako proč?“ optal se mě Chris.

„Protože.. Protože jsem Bridemaid a je to podle mého oblíbeného člena kapely.“ Usmála jsem se.

„Taky moje jméno i příjmení začíná na C.“

Po chvilce němého koukání řekl CC jen „Aha“ a dál to nerozebíral.

„Jmenuju se Cissa Carlington. Proto ta CC…“ dovysvětlila jsem a zvedla se. „Půjdu… Nechci rušit.“

„Ale ty nerušíš!“ zazněly všichni unisono. Pobaveně jsem si sedla zpět a upila trochu ze CCho Big Shocku. Rozmlouvala jsem s nimi o hlavních problémech, i když to byly příšerné hlouposti. Po pěti hodinách keců a smíchu jsem usnula na pohovce. Opět.

3:00, Los Angeles

Nevím, jak se to stalo, ale probudila jsem se ve své vlastní posteli. Vylezla jsem z postele a vyšla z pokoje. Ten bordel si nedokážete představit. Popcorn, chipsy, lahve od coly a mezi tím vším Black Veil Brides. Vrátila jsem se zpět do pokoje, hodila na sebe mikinu, obula si kecky a vyšla ven. Zapálila jsem si a dlouze potáhla. Byla jsem lehce naštvaná, že mi udělali z domku prasečinec, ale rozhodla jsem se smířit se s tím. Vrátila jsem se zpět. Ze skříně jsem vytahla tři deky a přikryla jimi nohy mých nových spolubydlících. Sama jsem si pak šla lehnout do svého pokoje. Po pár hodinách mi to trklo. Vzali mi klíče a odvezli mě sem. Jo, mám vážně dlouhé vedení. Po pár minutách jsem usnula.

14.9.2014, 10:00, Los Angeles

Vzbudila jsem se a s vědomím, že mi na zemi v obýváku spí pět prasat jsem vstala z postele. Ale-světe, div se- v obýváku bylo naklizeno jak před Vánocemi a na stole na mě čekala snídaně. Sedla jsem si a dala se do jídla. Přišli kluci.

„Můžete mi říct, co to bylo za sviňárny?“

„No… Prostě jsem se trochu víc rozjeli a jak víš, nedáme se zastavit!“ odpověděl s lišáckým úsměvem Ashley a posadil se naproti mně.

„Fajn…“odpověděla jsem a dojedla. Talíř jsem hodila do dřezu a šla si dát ledovou sprchu. Z koupelny jsem vylezla v černých roztrhaných džínách, v černém triku s nápisem Never give in a na hlavě jsem měla růžovou utěrku s králíčky. Posadila jsem se na pohovku a zapnula rádio. One Direction. Přepla jsem to. Justin Bieber. Přepínám… Poslední program: Kiss. Nechala jsem to tak a začala znovu mlátit hlavou. Přiběhl ke mně CC a chytl mě kolem pasu ze zadu.

„Ne… Alespoň teď ne, nebo se zrakvíš docela.“

Ten pocit, že mě drží kolem pasu jsem si vychutnávala. Když mě pustil, vzpamatovala jsem se a sebrala ručník, který mi spadl na zem. Odnesla jsem ho do pokoje, pověsila ho na sušák a uvědomovala si jediné: BVB jsou v mém domě a ví, že jsem Cissa Carlington