10. 7. 2015, 5:30, Los Angeles, Cissin domek
JAKE
Probudil jsem se v tuhle vážně nelidskou hodinu. Mark brečel a Cissa byla z věčného nočního vstávání opravdu unavená. Zvedl jsem se z postele, obešel ji a vytáhnul malýho ven. No jasně, smrděl. A fest. Tohle jsem opravdu nesnášel a navíc jsem to ani neuměl. Nezbývalo mi nic jiného než vzbudit Cissu. Sice jsem to dělal nerad, ale jinak jsem nemohl.
„Cisso… Miláčku, asi budeš muset vstát.“ Lehce jsem s ní zatřásl a ona se probudila.
„Jaku? Co se zase děje?“
„Potřebuje přebalit.“
Zvedla se z postele a šla s nechutí k postýlce, dala Marka na přebalovák.
„Promiň, ale ty víš, že to neumím…“
„Jo, to nic… To je v pohodě.“
Jen jsem pokrčil rameny.
„No a… Nechceš, abych zavolal té chůvě?“
„Chrissie? A myslíš, že bude chtít takhle brzy vstávat?“
„Je od toho placená, Cisso, to je jasný, že přijde.“
Cissa kývla a uložila malého.
„Teď už neusnu, jdu si dát snídani.“
Zvedl jsem se z postele a odešel do obýváku. Cissa šla hned za mnou.
CISSA
To, že mě vzbudil, mě sice naštvalo, ale co s ním mám dělat… Přebalovat vážně neumí, minule dal malému plenu obráceně. Šla jsem za ním do obýváku, abych si udělala snídani. Namačkala jsem se s ním v našem kuchyňském koutku.
„Jaku… Ehm, jsem moc ráda, že mi takhle pomáháš.“
„Jsem tvůj manžel a táta našeho dítěte. Musím ti pomáhat!“
„Jo, dobře, fajn…“přikývla jsem a zrovna mi vyletěla topinka z topinkovače. Nandala jsem si míchaná vajíčka a posadila se ke stolu.
„Taky tu máme další problém. Turné po Evropě. Jasně, mohla bys jet s námi, ale Mark… Samozřejmě bysme vzali i Chrissie, aby se o něj starala. Potřebujeme tě… Jako podporu i jako zvukařku. Pojedeš?“
Stiskl mi ruku a já se na něj podívala.
„Evropa… Už to slovo zní úžasně. Jenže já vážně nevím, zlato. Jasně, Chrissie by s námi mohla jet, ale Mark nezvládne cestu. Je moc malinký.“
„Bylo by to až za pět měsíců, ale já ti to raději říkám už teď. Ciss, prosím!“
„Já… Když to bude až za tak dlouho, tak by to možná mohlo jít. Chci jet taky, to je jasný. Rozhodnu se, až to bude aktuální.“
„Děkuju!“
Vrhnul se na mě přes stůl, převrhnul džus a obejmul mě. Pak někdo zazvonil. Vytrhla jsem se z jeho sevření a šla otevřít. Za dveřmi stála Chrissie.
„Ahoj, Ciss. Tak jsem přišla, pan Pitts mi volal.“
„Není to pan Pitts, je to Jake. A to je super, že jsi dorazila. Mark ještě spí, takže… Jen kdybys mohla na něj dát trošku bacha, jo?“
„Jo, jasně, to je jasný.“
Odešla do pokoje.
JAKE
„Ciss… Hele, co takhle někam zajet, když tu teď máme chůvu?“
„A není to hloupý?“
„Ne, je od toho placená.“ Usmál jsem se a šel Chrissie říct, že budeme odcházet.
10:26, Los Angeles, KFC
Přijeli jsme do KFC kousek od Hollywoodu. Jelikož jsme ještě pořádně neoslavili narození malého, vybrali jsme si právě tady tohle. Bez alkoholu, jen my, cola a tučný kuře. Je jasné, že s námi jeli i ostatní, takže Fergusonovi, CC, Jinxx, Ash i Andy. Posadili jsme se k jednomu ze stolů a Ash se nabídl, že půjde objednat.
Ashley
Objednávat se mi moc nechtělo, ale když jsem je tam všechny tak viděl, tak se mi jich zželelo a šel jsem. Za pultem stál buď nějaký šprt, nebo rajcovní bloncka. Jasně, šel jsme k tý holce.
„Ahoj.. Takže, dej mi prosím ten velkej kýbl kuřecích kousků, šest velkých hranolek a tři velký coly.“
Položil jsem jí na pult peníze.
„Jooo, počkej, vlastně ještě malou krabičku těch krevet v těstíčku. Ty jsem dlouho neměl…“
Přikývla a odešla splnit objednávku. Čekal jsem několik minut, pak se objevila, nandala mi objednávku na tác a mrkla na mě. Nasadil jsem svůj svůdný úsměv a odnesl si jídlo ke stolu.
„Tady to máte, cucáci. Je to těžký jako kráva.“
Sedl jsem si ke stolu a vzal si jedny hranolky a moje úžasný krevety. Otevřel jsem je a byl v nich lísteček na němž bylo:
Zavolej mi
36-59-36-88
Elis
Přikývl jsem, koukl se k pultu a zjistil, že na mě kouká. Mrknul jsem na ní a začal jíst.
ČTEŠ
Anordinary Wild One
FanfictionPrůměrné slasti a strasti dvaadvacetileté fanynky rockové skupiny Black Veil Brides z jejího, někdy ne moc růžového, pohledu.
