Another anordinary day

448 54 2
                                    

25.9.2014, 18:00, Los Angeles, Cissin domek

Vrátili jsem se z “výletu“ někdy okolo páté. Navečeřeli jsem se u stánku se zmrzlinou, takže jsem měla o to míň práce. Nebyli bysme se vrátili, kdyby nezačalo lít jako z konve. Miluju déšť a bouřky, nerada ale mrznu uprostřed toho všeho. Než jsme přešli od auta k domu, byli jsme promočení na kost, jelikož se u souseda konala nějaká párty a auta byla zaparkovaná po celé ulici. Museli jsem parkovat až v té vedlejší.

Vrazila jsem do domu, vtáhla Jakea s sebou a zabouchla dveře. Postavila jsem na čaj a šla se převléct. Byla mi šílená zima, takže jsem si natahla velký růžový svetr, tlusté ponožky a naprosto odpudivé bílo-modré tepláky po tátovi. Jake klepal kosu v obýváku.

„Nerad to říkám, ale nejsi tu jediná, co zmokla a je jí zima. Já mrznu taky!“

„Nešil, jo? Já ti něco najdu.“

Vrátila jsem se do pokoje a vytáhla ze skříně velký růžový župan, na jehož kapuci byly králičí uši.

„No to snad ne!“

„No to jo! Nic lepšího tu nemám, takže si to obleč, než si to rozmyslím.“

Jake v tomhle “ohozu“ vypadal vážně směšně. Dal tomu korunu, když si nasadil kapuci.

„Co je? Nemáš ráda králíčky?“

Smála jsem se ještě dobrých deset minut. Pak jsem připravila čaj a hrníčky postavila na konferenční stolek před televizí. Jakmile jsem si sedla, někdo zazvonil.

„Kdo sem leze v tomhle slejváku?!“

Zvedla jsem se a s nechutí otevřela dveře.

„Můžete mi říct, proč je tu sakra tolik aut?!“

Čtyři chlapi se mi narvali do domu a zabouchli za sebou.

„A co tu jako děláte vy?“

„No… Přijeli jsme za šťastným párečkem.“ Andy se usmál a pokračoval předsíní dál.

„Jak to víte?!“

„Jake se mi pochlubil…“ zamumlal CC a pokračoval za Andym. Po něm šel Ashley, který mě objal, div mě nerozdrtil a pak Jinxx, který jen mávnul rukou a šel za nimi. Šla jsem tedy uvést nevítané hosty dál do domu.

„Jakeu? Kámo! Čau! Jak se-“

Andy už větu nedořekl. Obývák se zaplnil šíleným smíchem. Nejlepší byl ovšem ten Chrisův. 

Udělala jsem jim taky čaj. Nebudu vám lhát, nikdo se ho ani nedotkl. Všichni se nasulcovali na můj gaučík pro maximálně tři lidi a spokojeně se dívali na televizi. Mě a Jakea rozdělovalo pět kilo kovových řetězů, dva piercingy, záplava černých vlasů, asi 100 kilo a to všechno na čtyřech chlapech. Držela jsem se za kořen nosu a zavřela oči. Lepší chvíli na návštěvu si opravdu vybrat nemohli.

„Jo… To jsem chtěl… Mám novej song…“

„Jo, takže ti je jasný, že tam budu mít alespoň minutový solo na bicí, ne?“

„Ale jiste, Christiane, ale jistě…“utvrdil CCho Andy v jeho přesvědčení. Pak se na mě otočil, přejel si přes krk na znamení, že kecal a já vyprskla smíchy.

„Biersacku! Ty zmetku!“

CC se na Andyho vrhnul, shodil ho z gauče a obkročmo si na něj sedl.

„To odvoláš!“

„Jo, fajn, odvolávám!“

CC se zvedl a sedl si zpět na gauč. Andy se na něj taky vyškrábal, ale sedl si od něj co nejdál to šlo.

23:25

V televizi dávali SAW. Bylo mi z toho zle, jak všude lítali mozky a žaludky a podobný věci, ale koukat jsem se na to musela. Taky jsem si uvědomovala, že mi končí pracovní úvazek v práci. No, v práci. Vytírala jsem chodby ve zdejší škole.

„Kluci? Nevíte o nějaké práci, kde by mě vzali na poloviční úvazek?“

„O něčem bych věděl…“ozval se Jinxx. „Mohla bys nám dělat zvukaře, pokud s tím umíš.“

„Děláš si srandu? Zvukaře jsem dělala ve škole. A pak v klubech na těch menších koncertech.“

„Super! Tak co chlapi, bereme jí?“

Nastala chvíle trapného ticha. Pak všichni pokývali hlavami a dál v klidu koukali na televizi. Super!, pomyslela jsem si, mám super práci!

26.9.2014, 12:36, Los Angeles, klub M-star

První den mojí nové práce. Taky jsem se na to pořádně vystrojila. Vzala jsem si tílko, vysoké boty, pilotky a pěkně krátké šortky, což se příčilo Jakeovi s tím, že se na mě budou lepit kluci. To jsem ale vyvrátila.

 Seděla jsem v zákulisí klubu M-star, kde měli dneska kluci menší koncert u příležitosti otevření. Mělo to být doupě metalistů, emařů, punkerů a ostatních lidí vytlačených ze společnosti. Seděla jsem tam, kde jsem měla maximální výhled na scénu, takže když kluci nastupovali, zapnula jsem všech pět mikrofonů a Ashův headset. První šla na řadu Devil’s Choir a já měla vedle sebe přesné instrukce, co mám vypnout, co naopak zesílit a co zeslabit. Nebylo to nich lehkého a já se bála, abych jim celé vystoupení nezkazila. Naštěstí šlo všechno dobře,ale u poslední písničky- Perfect Weapon, selhal Andyho mikrák a byla to jen moje vina. Tloukla jsem totiž prsty do pultu a jaksi jsem posunula jeho mikrofon směrem dolů, takže jsem ho vypnula. Naštěstí se mi to podařilo včas zachránit, takže se toho tolik nestalo. Ale jsem prostě taková, že se pořád omlouvám.

„Andy, odpusť mi to! Omlouvám se! Strašně se omlouvám!“ úpěla jsem cestou domů.

„Nic se neděje a říkám ti to posté. Bylo to tvoje první vystoupení, to je jedno.“

Seděla jsem zbytek cesty jako oukropek, přičemž se mě snažil utěšit jak Jake, tak CC. Jeho náklonnost jsem nebyla s to pochopit, příčilo se mi to, byl na mě čím dál tím milejší a mě se to zdálo čím dál tím divnější.

14:58, Los Angeles, Cissin domek

Z busu jsem vystoupila jen já a Jake. Chtěl být se mnou, což jsem mu rozhodně za zlé neměla. Byla jsem rozhozená z toho vystoupení a jen on věděl, jak mě z toho dostat. Odnesl si mě do postele a… Detaily znát nemusíte.

Anordinary Wild OneKde žijí příběhy. Začni objevovat