Teen wolf... and me ✔

31#

Pořád jsem na něj koukala, jak na totálního idiota. Na mýho, ale totalního idiota. On se začal smát a sklonil se ke mně. Políbil mě a já jsem mu dala ruce kolem krku. On mě opatrně vzal za zadek a já jsem omotala nohy kolem jeho pasu. Nepřerušil náš polibek a vyšel ze dveří. Chtěla jsem se odtáhnout a zeptat se, co jako vyvádí, ale Isaac se odtrhnul první a promluvil.

"Vozík nebude potřeba" já jsem se zmohla jen na to, abych si schovala jeho hlavu do ramene a začala se potichu smát. "Kde má pokoj?" zeptal se.

"Pokoj 312" řekl vykolejeně ten kluk. Isaac se rozešel a já jsem se pořád smála do jeho ramene. Isaac mě odnesl do toho pokoje a položil mě na postel. Byla ledová a já jsem si přitahl jeho mikinu blíž. On si toho všiml a sednul si ke mně. Já jsem si lehla a odhrnul jsem si peřinu. Isaac si sednul podní a já jsem se k němu přitulila. Za chvilku k nám přišel vysmátý Stiles a za ním zbytek party.

"Isaacu, myslím, že jsi toho chudáka dost překvapil" řekl Stiles a pořád se smál. Uchechtla jsem se. Víc jsem se přitulila k Isaacovi a ten kolem mě utáhl objetí, ale jen trochu, aby mi nějak špatně nezmáčkl záda.

"Mládeži, nechci vás rušit, ale musíte jít. Končí návštěvní hodiny. A tohle si tam zapomněla" řekla Melissa a podala mi tašku.

"Díky." řekla jsem. Tašku jsem si dala pod postel.

"Můžu tady zůstat?" zeptal se Isaac.

"Promiň, Isaacu, ale to nepůjde." řekla Melissa.

"Zítra so pro tebe příjdu a už tě nepustím" řekl a dal mi pusu na čelo.

"Miluju tě" řekl a políbil mě.

"A já tebe" zamumlala jsem mu do rtů.

"Měj se" řekl Scott a mavl. Všichni se se mnou rozloučili a odešli. Ještě přišla mamka.

"Zlatíčko, zítra si musíme promluvit." řekla a dala mi pusu do vlasů. Kývla jsem.

"Zatím" zavolala jsem ještě za ní, než odešla. Tak jo, jsem tu zase sama. Rozhlédla jsem se kolem sebe. Bože, to je nuda. Lehla jsem si a začala jsem přemýšlet. Takže já jsem lovec. Jako Allison a její otec. Možná i moje mamka je lovec, ne? Ne, to asi ne, ale bylo by to skvělý. Ne, skvělý, jako skvělý, ale jako skvělý, chápeme se, ne?  Fajn i já jsem se do toho zamotala. Povzdechnu si sa nad sebou a zachumlám se do peřiny. Mikina voní po Isaacovi a já se nad tou vůní usměju. Přitáhnu si mikinu blíž k sobě a pomalu se ukolébám ke spánku.

"Vstávej Kitty." pošeptal mi někdo do ucha. Usmála jsem se.

"Ahoj" zamumlala jsem a otevřela jsem oči.

"Ahoj" řekl a dal mi pusu.

"Už jdeme?" zeptala jssm se a zvedla jsem se do sedu. Záda mě zabolela, ale přešla jsem to bez jakékoli reakce.

"Jo, už jdeme" přikývl Isaac.  Já jsem vstala a vzala jsem si do ruky tašku. Měla jsem tam zubní kartáček a pastu vzala jsem je do ruky a vzala jsem si i kartáč na vlasy. Zašla jsem do malé koupelny, co byla u pokoje a vykonala jsem ranní hygienu. Potom jsem šla zase do pokoje. Vzala jsem si věci na převlečení a převlekla jsem se. Měla jsem na sobě tílko s tou vlčí tlapou, černý rifle a mojí koženou bundu. Vlasy mám vyčesané do drdolu a nejsem namalovaná. Zbalila jsem si pyžama a všechny věci.

"Můžeme jít" oznámila jsem s úsměvem Isaacovi. Ten přikývl a vzal mi tašku. Společně jsme vyšli z pokoje a na chodbě na nás čekala mamka.

"Ahoj mami" řekla jsem s úsměvem.

"Ahoj zlatíčko. Jak ti je?" zeptala se mě mamka.

"Je  mi dobře" odpověděla jsem. Isaac se mnou propletl prsty a šli jsme k autu. Nastoupili jsme a vyjeli jsme k nám domů.

"Jsem na tebe pyšný" zašeptal mi Isaac do ucha.

"Proč?" zeptala jsem se ho taktéž šeptem.

"Protože jsi moje bojovnice." zašeptal a políbil mě. Usmála jsem se a přitáhla jsem si ho za zátylek blíž.

"A ty můj vlček" šeptla jsem, když se ode mě odtáhl.

"Vím, máš to napsaný na tričku" řekl a já jsem se rozesmála.

"Tak, jsme tady" řekla mamka a zaparkovala před naším domem. Já i Isaac jsme vystoupili. Isaac mi vzal tašku a společně za mamkou je mířili k nám. Tam jsme usedli ke stolu v obýváku.

"Katie, určitě jsi zmatená." začala "Ale musíš vědět, že vlkodlaci jsou nebezpeční a já si nepřeji, aby ses s nimi zapletla." řekla mamka.

"Pozdě" řekla jsem.

"Cože?" zeptala se nechápavě.

"Kitty.." začal Isaac.

"Ne, Isaacu. Musí to vědět" řekla jsem.

"Co musím vědět?" zeptala se nechápavě mamka.

"Scott a Isaac jsou vlkodlaci" řekla jsem.

"Cože?!" vykřikla mamka.

"Jsou vlkodlaci." zopakovala jsem s klidem.

"Ty nelidská zrůdo! Vypadni z mého domu!" vykřikla mamka směrem na Isaaca.

"Mami! Nech toho! Isaac ani Scott nikoho nezabili! Vlastně mi Isaac se Scottem zachránili život, Isaac dokonce víckrát!" zakřičela jsem na ní.

"Jak to můžeš vědět?! Copak jsi viděla jeho oči?!" zeptala se.

"Ano! Dokonce mě jeho přeměna uklidnuje a líbí se mi! Tak se uklidni a nevyšiluj! Nejsou nebezpeční!" zakřičela jsem.

"Nevyšiluj?! Už pár týdnů moje dcera chodí s vlkodlakem a s dalšími se stýká!  To je důvod k vyšilování!" zakřičela.  Nestihla jsem jí odpovědět, protože se ozval zvonek.

"Dojdu tam" řekl Isaac a vstal z gauče.

"Mami, věř mi, prosím. Vím, že vlkodlak sám o sobě nebezpečný je, ale oni nejsou." řekla jsem prosebně.

"Katie, máš obří škrábanec na zádach, který je určitě od vlka. Tak mi nevykládej, že jsou neškodní" řekla mamka.

"Jsou. Ten škrábanes nemám od nich, ale od jiných vlkodlaků, ale to je moc složité" řekla jsem.

"Povídej. Času mám dost." řekla. Ale mojí pozornost upoutal Isaac s Derekem a Scottem za zády.

"Co se stalo?" zeptala jsem se. Ihned jsem si stoupla a šla jsem k nim.

"Jak to říct. Deucalion se chce pomstít. Připravili jsme ho o celou smečku a jemu se to tak trošku nelíbilo." řekl Scott.

"Co Ethan a Aiden?" řekla jsem nechápavě. "Jestli jste je zabili..." nedořekla jsem to, protože mi Derek skočil do řeči.

"Nezabili. To je právě to. Pamatuješ jejich oči? Byli rudé, ale teď jsou modré. Jsou to omegy, Katie. Nepatří do jeho smečky"