Teen wolf... and me ✔

33#

"Ahoj babi" řekla jsem a šla jsem si sednout na stoličku k ostrůvku.

"Ahoj šmoulinko. Jakpak se máš?" zeptal se mě její milý hlas v telefonu.

"Mám se skvěle. A co ty? Co děda?" zeptala jsem se..

"Máme se skvěle. A mám tě pozdravovat od stýčka Dannyho." řekla.

"Taky pozdravuj. Máte tam někde Juniora?" zeptala jsem se.

"Pravě teď vyhání na pastvu krávy. Máme nový telátko" řekla.

"Páni. To je úžasný. Kolik mu je?" zeptala jsem se.

"Je to jalovice a narodila se včera večer." úplně vidím jak se usmívá. Miluje zvířata a jejich farmu. Jsem na tom stejně.

"Páni. Těším se, až jí uvidím."

"Takže tohle léto přijedeš? Maminka říkala, že máš nového chlapce." řekla babička. Úplně jí vidím, jak kmitá obočím.

"Samozřejmě, že přijedu. Jako každý rok. A ano babi. Mám nového chlapce." řekla jsem.

"Tak to ho musíš vzít sebou. Rádi ho poznáme." řekla.

"To je Katie? Můžu s ní mluvit babi?" ozval se hlas mého bratrance. Juniora.

"Šmoulinko, moc ráda jsem si s tebou popovídala, ale chce tě k telefonu Junior." řekla.

"Někdy ti ještě zavolám babi." usmala jsem se.

"A musíš mi dát vědět jestli přijede i ten tvůj šmoula" řekla a já jsem se zasmála.

"Neboj. Dam ti vědět. Měj se babi" řekla jsem.

"Ahoj šmoulí" řekla a pak už jsem jenom slyšela mumlání a šustění.

"Ahoj Kat" ozval se Juniorův hlas do telefonu.

"Nazdar Juniore." řekla jsem se smíchem.

"Takže novej objev jo? Přijedeš? A on?" začal na mě sypat otázky.

"Já přijedu určitě, ale jestli šmoula, to nevím." řekla jsem a na druhé straně se ozval smích.

"Musíš ho dovýst. Ať se na toho chudáka podívám" řekl.

"Juniore, já tě varuju. Jestli to dopadne jak posledně, tak budeš bez Juniora." řekla jsem výhružně.

"Neboj. Tentokrát budu hodnej." řekl. Slyšela jsem tu ironii.

"Myslím, že lžeš a já znám pravdu." řekla jsem a z druhý strany se ozval smích.

"Ne, přísahám. Budu hodnej." řekl a já jsem se usmala.

"A co moje zlatíčka? Staráš se mi o ně?" zeptala jsem se.

"O obě s absolutní přepychem. Roxy má novou stáj a Xeny taky. Starám se o ně jako o svoje děti. Neboj." řekl.

"Díky ti, Juniore."

"Neboj, já si to vyberu. Hele chce s tebou mluvit děda." řekl a já jsem se s ním nestihla rozloučit a už na mě mluvil.

"Ahoj přízraku. Tak co? Kdy přiletíš?" zeptal se mě můj dědeček.

"Neboj dědo. Prvního jsem tam jako na koni." řekla jsem.

"To máš štěstí. Jinak bych si tvýho kluka podal, že mi sem nepustil mojí holčičku." řekl a já jsem se zasmála.

"Babička?" zeptala jsem se.