𝑵𝒆 𝒓𝒂𝒛𝒖𝒎𝒆𝒕𝒆(𝐴 𝑐𝑜𝑟𝑟𝑒𝑐𝑡𝑖𝑜𝑛 𝑖𝑠 𝑎𝑏𝑜𝑢𝑡 𝑡𝑜 𝑏𝑒 𝑚𝑎𝑑𝑒

16🖤✨

Martinus
Šel jsem k nim. Lena se přestala smát a Jack ustupoval.
Vrazil jsem mu.
Jack se skácel k zemi a Lena na mě hned začala řvát ať jdu pryč.
Nic jsem na to neřekl a odešel do baráku.

Collie
Zůstala jsem stát. Nemohla jsem nic dělat. Bylo mi Tinuse tak líto.
Vzala jsem Macovi ruku a šli spolu pro moje oblečení,abychom mohli si jít zakopat.
Když jsme šli kolen nich,Mac na Jacka plivnul. Jen jsem se usmála a šli dál.
Mac počkal v obýváku a já si zatím došla pro věci.
Když jsem se vracela zpátky,všimla jsem si Tinuse v koupelně. Seděl tam s žiletkou.
Ihned jsem běžela k němu a tu žiletku mu vzít,jenže to bylo trochu obtížnější.
,,Dej mi tu žiletku" řvala jsem na něj a on řval na mě ať přestanu.
Tahali jsme se o ni až mě s ní přejel po ruce.
,,Au" sykla jsem a Martinus se podíval na ránu.
,,J-já se m-moc omlouvám" začal zmatkovat a hledat obvazy.
,,Nic to není Tinusi,jsem v pohodě" našel obvaz a pomalu mi ruku obvázal.
,,Marcus mě zabije" zasmál se Tinus.
,,Neřeknu mu to neboj" podívala jsem se na něj.
Začal se přibližovat.
Vážně tohle chci?
Když byl kousek ode mě,odstrčila jsem ho.
,,P-promiň musím jít" vstala jsem a rychle běžela dolů za Macem,který už tam čekal.
Propletli jsme si ruce a vyšli ven.
Šli jsme si jsme směrem na hřiště,kde bylo cílem si kopat.
Ehm,na to už jsme neměli náladu,tak jsme si lehli jen na hřiště a koukali na nebe.
Marcus měl ruku kolem mého pasu a víc si mě tiskl k sobě.
Málem jsme tam usnuli.
Bylo to tak příjemné být s ním,ležet jen tak a spokojeně dýchat vedle Marcuse.
Když jsme se rozhodli,že půjdeme,šli jsme kolem dětského hřiště a uviděli tam malou holčičku.
A protože Marcus miluje děti,hned šel za ní.
,,Ahoj"usmál se a holčička se stydlivě usmála.
,,Ahoj" řekla tím svým tenkým hláskem a stále se koukala na Maca.
Já si šla zatím sednout na lavičku a pozorovala ty dva.
A v tu chvíli mi to došlo.
Marcus bude ten nejlepší otec,jaký kdy může být.
Smáli se spolu,hráli si na honěnou.
Zamilovali se do sebe.
Po chvilce za mnou přiběhli.
,,Můžeme si ji nechat" zeptal se mě Marcus.
Já se jen usmála.
,, Kde máš rodiče?" Zeptala jsem se té holčičky.
,,Oni si jen šli odskočit,vždycky tady na ně čekám" usmála se holčička a vyskočila na Maca,který ji vzal na záda a skákal s ní.
Najednou na nás někdo zařval.
,,Vy jste její rodiče? Jste moc hezká rodinka".
Byla to postarší paní a usmívala se od ucha k uchu a důkladně si nás pozorovala.
Podívala jsem se na nás.No,vážně jsme tak trochu vypadali.
,,Nn nejsme její rodiče,jsme jen je i starší kamarádi" začala jsem a usmála se na paní.
,,Aha,no to je škoda,moc vám to slušelo" usmála se a pak odešla.
Mac od té doby nic neřekl a když uz si pro Sofinku(jméno té holčičky)přišli rodiče a my dva šli domů,zastavila jsem ho a zeptala se.
,,Tobě chybí viď?"
,,Já tak moc chci děti Collie,oni jsou tak úžasný a já....víš jak je miluju"povzdechl si.
Stoupla jsem si na špičky a pošeptala mu.
,,Brzo"

Aaajooo žiju😂😂po dlouhé době no jo🙆nebyl čas,fotbal je fotbal 🙏🙆co myslíte? Budou mít,nebudou mít? Dozvíme se příště❤🙆 chtěli byste aby nějakého malého/malou Gunnarsena měli?