Unstoppable [CZ]

7.

Ráno se probudím s nesnesitelnou bolestí hlavy. Dojdu do kuchyně a z police vytáhnu prášek který zapiji. Na nějakou velkou snídani nemám vůbec chuť, tak se rozhodnu jen pro ovoce s jogurtem. Se svou snídaní se vydám do obýváku kde si zapnu televizi.
.
.
Bolest hlavy už odezněla a když jsem se chystala konečně vypadnout ven, začalo pršet. Tak tu sedím, nápady na filmy už se vyčerpaly a já ze zoufalství že nemám co dělat, začala uklízet.

Když už jsem dokončovala poslední část úklidu, slyšela jsem cinknout telefon z obývaku. Šouravým krokem jsem pro něj došla a podívala se na zprávu. Byla od Dannyho, oznamoval mi, že za dvě hodiny mám být nachystaná protože mě chce někam vzít.

Přesně za dvě hodiny jsem stála před menším obchodem a vyčkávala na Dannyho. Byla už celkem tma a začalo ze ochlazovat.

Měla jsem si vzít bundu.. Chtěla jsem si pro ni ještě zaběhnout ale to už u mě Danny zastavoval. Rychle jsem skočila do auta a obejmula ho na pozdrav, obětí mi opětoval.

„Mohl by jsi prosím zapnout topení?" zeptala jsem se když jsme se odtáhli. Danny si mě pořádně prohlédl. Když viděl že mám jen tričko na ramínka natáhl se dozadu pro svoji mikinu a podal mi ji.

„Děkuji" poděkovala jsem když jsem ji oblíkla. Jak já ráda nosila jeho mikiny, ještě teď mám nějaké jeho ve skříni.

„Ta už se mi asi nevrátí co" zeptal se s úšklebkem. Já jen zavrtěla hlavou a zasmála se. Danny nade mnou zakroutil hlavou a konečně se rozjel. Jeli jsme tak hodinu cesty až jsme zastavili u nějakých starých budov. Vypadaly jako staré opuštěné sklady, ale když jsem se podívala pozorněji, ve stínu jsem viděla několik zaparkovaných aut a slabé světlo vycházející z rozmlácených oken.

Vystoupila jsem a po boku Dannyho se vydala dovnitř. Nevěděla jsem co tu chce dělat a celkem mě zaráželo, že mě vzal sebou. Otevřel velké dveře, které zavrzaly a tak na nás upoutaly pozornost několika lidí, co v místnosti byli. Danny se hned se všemi začal zdravit. Byli to kluci, kteří už od pohledu vypadali, že mají přehled o drogovém byznysu v podsvětí. Přesně takovým lidem jsem se snažila vyhýbat.

Začala jsem si místnost pozorně prohlížet. Všimla jsem si dvou holek na druhé straně, které mě propalovaly nenávistným pohledem. Zajímalo by mě, co jsem jim udělala. Nestihla jsem nad tím ani dlouho přemýšlet, protože mě Danny táhl směrem ke schodům, které podle mého uvážení vedly do sklepa.
Čím níž jsme po schodech šli, tím víc se začal ozývat řev a jásot lidí ze spoda.

Když jsme prošli dlouhou chodbou, objevili jsme se (přesně jak jsem si myslela) ve velkém sklepě, narvaném k prasknutí kde uprostřed stál ring, ve kterém boxovali dva muži. Podívala jsem se na Dannyho přímo nasraným pohledem. Danny se na mě jen omluvně usmál a začal se prodírat mezi lidmi.

Věděla jsem že dříve taky boxoval ale po tom, co skončil v nemocnici a doktoři mu nedávali moc velké šance na přežití, mi slíbil že přestane. Asi se toho od mého odjezdu hodně změnilo..