Do pokoje mladého chlapce, se přes záclony snažily probojovat paprsky slunce. Nad dveřmi do místnosti visely nástěnné hodiny, jejichž ručičky ukazovaly něco málo po dvanácté hodině. Chlapec, kterému pokoj patří, se rozvaloval na ustlané posteli a projížděl různé sociální sítě.
Jeho mobil se z ničeho nic rozvibroval a na obrazovce se objevilo jméno, 'Jin'. Chlapec klikl na zelené tlačítko, které má za úkol přijímat hovory a přiložil si elektronické zařízení k uchu. V zápětí si však bleskově vrátil mobil ze své blízkosti zpět, protože na něj z druhé strany začal řvát až moc známý hlas.
,,No kde vězíš Tae?! Už tu na tebe čekáme půl hodiny! Musíš být zodpovědný! Hobi a Yoongi si tu stěžují na hrozné vedro a že se za chvíli roztaví.. a přitom se na sebe lepí, ale myslím si že by se na sebe lepili i tak víš jak to myslí-" najednou se ozvala velká rána a různé pokřikování. Po chvíli to zvedl můj kamarád hobi; ,,Ahoj TaeTae" nervózně se zasmál ,, pokud nezvedneš tu svojí línou prdel a nepřijdeš, tak přísahám že si pro tebe přijdu!" Taehyung ani nestihl odpovědět a z druhé strany se ozvalo pípání oznamující konec hovoru. Chlapec s oříškově hnědými vlasy si jen povzdechl a uložil telefon do předem připravené tašky. V té se nacházela osuška, chlapecké plavky, peněženka, sluneční brýle a již zmiňovaný mobil.
Zanedlouho už zavíral dveře od svého bytu a mířil si to k bazénu. Usmíval se na každého, koho třeba jen od vidění znal. Ne jeden by jsi mohl myslet že mu to silně zářící sluneční světlo vymylo mozek, ale on měl jen velmi dobrou náladu.
Již z dálky by jste mohli zahlédnout hádající se partu kamarádů. Když je Taehyung spatřil, jeho úsměv se ještě více rozšířil a rozeběhl se ke svým kamarádům s otevřenou náručí..
