Taehyung na pánských záchodech rychle vběhl do jedné z kabinek pro postižené, sedl si na zavařené prkýnko a začal trucovat. Jeho trucování zahrnovalo nepřetržité zírání do jakékoli zdi. Ani si neuvědomil kdy se na jeho tváři objevila první kapka slzy, která byla následována dalšími až se z toho nakonec stal pláč.
Myslel si že ho Jungkook má rád nebo snad i něco víc, proč by mu jinak dělal všechny ty věci? Vlastně sám nevěděl proč tak moc brečí. Co si myslel, že k si to k němu Jungkook napochoduje a vyzná mu lásku? To sotva.
Z jeho breku ho vyrušilo lehké zaklepání na dveře. Myslel si že ho přišel seřvat nějakej starej dědek, kterej potřebuje na záchod, ale místo něj se ve dveřích objevil Jungkook se starostlivým pohledem. Taehyung se uklidnil, stoupl si a ukázal na dveře, ze kterých před chvílí černovlasý mladík přišel.
,,Běž pry-" snažil se to říct pevným hlasem, který se mu ovšem zlomil a on začal plakat znova. Jungkook k němu rychle přiskočil a bez varování si ho vtahnul do objetí. Taehyung měl hlavu zabořenou v jeho rameni a stále brečel zatímco ho Jungkook hladil po zádech a snažil se z něho dostat co se stalo.
,,Tae co se stalo? Proč brečíš? Udělal ti někdo něco?" Kdybys jen věděl..
,,N-Ne já jsem v p-pořádku" odpovídal Taehyung a při tom se snažil co nejméně brečet.
,,To je vidět" řekl s protočením oči černovlasý a vzal si Taehyungovu tvář do dlaní.
,,Mě můžeš říct všechno hvězdičko" pousmál se na blonďáčka, který si všiml že jsou si nějak moc blízko. Jejich nosy se skoro dotýkaly. Jediné co Taehyung právě teď chtěl, bylo dotknout se těch krásných narůžovělých měkkých polštářků a vypadalo to že nebyl jediný protože vinnou Jungkooka se brzo jejich rty setkaly v procítěném polibku.
