7

676 53 3
                                    

Už nějakou dobu čekám než Martinus dostane svého bratříčka na pokoj kde ho doufám I zamkne aby se nedostal ven a neudělal zase nějakou píč#vinu.
,,Že já jsem vůbec chodila" Nevědomíc jsem kopla do velké krabice na zemi s práznými flaškami od vína až po piva. ,,Snad nelituješ toho že jsi přišla"
Řekl potichu ale I přes to s hlasitým výsměchem někdo za mnou. Není potřeba se otáčet, nikoho jiného jsem snad ani čekat nemohla.
,,Jediného čeho lituju je to že jsem šla k tomu bazénu a nešla se bavit"
Zazubila jsem se. Bože jak mi leze na nervy jen tím že žije.
,,Dovol mi něco napravit"
Zasmál se tak nějak jak to říct divně.
Znělo z něho sebevědomí a nesoucistnost. Tak jako obvykle.
Protočila jsem hlavu směrem k němu.
Martinus ho nenašel. V ruce drží napůl prázdnou flašku a jedním prstem krouží okolo otvoru, ostatními prstami ťuká do sklenice. Jeho pohled je nečitelný až strašidelný.
,,Šetři si omluvy na bratra" Představila jsem si jak jen zareaguje až ho uvidí s další flaškou a s nepřítomným pohledem, musela jsem se zasmát.
,,Máš s ním něco?" Přistupoval blíž a blíž. Ani se nepřevlékl, je celý promočený. Vlasy mu trčí do všech stran a podobá se spíše vodníkovi než člověkovi.
,,No tak jasně. Spali jsme spolu už pětkrát, plánujeme mít osm dětí a máme zaplacený pronájem bytu na deset let" Vyprskla jsem smíchy ale on neprojevil ani kousek pobavení.
,,To bych ti nedaroval" Odhodil flašku a celý obsah alkoholu se vylil na zem. Jen jsem ho nechápavě sledovala jak jde pomalu bezstarostně ke mně. Začala jsem couvat dozadu.
,,Katie neviděla jsi někde Marcuse nemůžu ho naj-"
,,Tak tady ho máme" Zasmál se Marcus a trochu sebou kývnul na stranu. Martinus se na mě jen nechápavím pohledem díval.
,,Jak dlouho tu je?"
,,Asi dvě minuty" Nadzvedla jsem ramena.
,,Pomůžeš mi s ním? Vezmeme ho di pokoje"
,,Jo kotě pomůžeš mi??"Rozesmál se znovu a přichitil se bratra.
,,Jdeme ichtylové"
_______
,,Asi už půjdu všechny poslat domů a ty už se jdi převlíct" Usmál se Martinus. Problém je v tom že nemám nejmenší ponětí kde mají koupelnu tak snad mi sem nikdo nevtrhne. Připravil mi vínově červené tričko a černé kraťasy. Celkem dobrý na to že je to klučičí.
Rychle jsem se převlíkla do trička které mi sice trošku vyselo ale nevadí.
Následně do kraťasů a musím uznat že obojí je pohodlný. Nenosím trička ani kraťasy pořád jen dlouhé mikiny a ryfle takže musím uznat že je to nezvyk a jsem ráda za to co nosím já. Hudba se vypla a šlo slišet jak lidi pomaličku odcházejí domů.  Oddechla jsem si, třeba se budu moc I v klidu prospat.
Venku se pěkně zatáhlo a dokonce se I rozezněla pěkně bouřka. Doufám že bude brácha a Chris v pohodě.
,,Nepustíme si nějaký film?"
Vrtrhl do pokoje Martinus s úsměvem na tváři.
,,Co jinýho mi zbývá?" Zasmála jsem se a šla směrem za ní.
,,Mimochodem sluší ti to. Je to snad poprvé co na tobě něco takového vidím"
,,Díky. Marcus spí?" Chtěla jsem změnit téma abych se nezačala červenat.
,,Ne, koukal na seriál. To sním něco máš že se na něho pořád vyptáváš nebo je furt někde s tebou?" Zněl lehce em naštvaně?
,,Jste úplně stejný" Řekla jsem rozlobeně tentokrát já.
,,Co?!"
,,Nic nic" Odpálkovala jsem ho a sedla si na zem.

Btw omlouvám se že dneska nevyšla kapitola dřív ale nechala jsem si obarvit vlasy a tak trochu nebyl čaaaass😂❤

Game Kde žijí příběhy. Začni objevovat