Sequence ✔

2.

12.

„Hermiono?"

Objevila se, usmála se na něj, a Abraxas cítil, jak jeho srdce vynechalo jeden úder.

„Abraxasi!" řekla šťastně.

Bez přemýšlení se na ni usmál.

„Ahoj."

Posadila se vedle něj na břeh jezera a znovu se na něj usmála.

„S čím ti můžu pomoct dnes?" zeptala se.

Abraxas si odkašlal. „Ehm. Doufal jsem, že s Věštěním z čísel. Měla jsi ten předmět ve škole?"

Ušklíbla se. „Miluju Věštění z čísel," odpověděla. Vzala si od něj knihu a rychle pročetla kapitolu, na které byla otevřená. „Předpovídání s mnoha proměnnými? Dobře, co ti není jasné?"

Řekl jí to a ona mu látku vysvětlila. Odpoledne strávili rozebíráním teorie a kreslením předpovědních tabulek.

Podle Abraxasova názoru to byl ten nejbáječnější způsob, jak strávit odpoledne. Nedokázal si představit nic lepšího, jak strávit čas.

29.

„Abraxasi?"

„Hermiono," přivítal ji. „Jak se máš?"

„Docela dobře," odpověděla a rozhlížela se kolem. „Nemáš s sebou žádné knihy." Prohlédla si ho od hlavy k patě. Abraxas potlačil touhu se začít vrtět. „Ale pořád vypadáš dost mladě, takže asi chodíš do školy."

„Já... Myslel jsem, že bychom se dnes mohli projít kolem jezera," řekl nakonec. „Předpokládám, že jsem si neúmyslně přál příjemnou společnost, a objevila ses ty."

„Ach!" Hermiona vypadala nejprve překvapeně a pak potěšeně. „Samozřejmě, že se s tebou projdu, Abraxasi. Máš ještě jeden hábit?"

Podal jí ho a ona si ho s úsměvem oblékla.

„Nuže, veď mě," řekla.

Abraxas se ušklíbl a vykročil.

53.

„Hermiono?"

Jeho slova se odrážela v prázdné místnosti a on na chvíli zpanikařil. Jestli se teď neobjeví, tak bude mít velký problém.

O chvíli později se vzduch rozdělil a zatřpytil a před ním se objevila Hermiona. Když uviděla jeho oděv, zdvihla obočí.

„Jdeš někam?" vyzvídala.

Abraxas se podíval na svůj drahý formální hábit. Vypadal naprosto přijatelně. Neviděl důvod, proč použila tenhle tón hlasu.

„Hermiono," začal, a pak na chvíli zaváhal. „Mohla bys... mám na mysli..."

Hermiona si povzdechla.

„Jdeš se někam bavit a potřebuješ doprovod," hádala.

„No, ano," řekl nejistě Abraxas. „Myslím... jestli bys nechtěla..."

Hermiona se na něj pronikavě podívala. Abraxas měl co dělat, aby se nezačal ošívat.

„Neměl bys požádat Aster?" zeptala se nakonec.

Abraxas zamrkal. „Kterou Aster?"

Hermiona vzdychla.

„Takže ještě žádná Aster," řekla. „Takže, tohle je... co? Závěrečný ples pátých ročníků?"

Abraxas beze slova přikývl.

„Pak tedy ano, myslím, že půjdu." Hermiona se podívala na svůj černý hábit, než vzhlédla k Abraxasovi a zdvihla obočí.

„Doufám, že jsi myslel i na to, co si obleču," poznamenala s nádechem pobavení ve svém hlase. „Tohle by rozhodně nebylo vhodné."

Abraxas se uvolnil, když uslyšel její bezstarostný tón, na který byl zvyklý.

„Myslel," odpověděl a zdvihl smaragdově zelené šaty. „Myslím, že tahle barva zvýrazní tvoje oči."

Hermiona se usmála a vzala si šaty.

„Jsou tak hebké!" vykřikla překvapeně, zatímco hladila látku. „Musely být příšerně drahé!"

Abraxas se jí podíval do očí a pokoušel se jí beze slov sdělit, co pro něj opravdu znamená.

„Pro tebe jen to nejlepší, Hermiono," zamumlal a zadržoval slzy. „Pro tebe jen to nejlepší."

Hermiona se na něj usmála, ale zdálo se, že se necítí úplně pohodlně.

„Dojdu si to obléct. Za chvilku budu hotová," řekla a zamířila do jeho koupelny. „Vlasy vyčesat nahoru nebo nechat rozpuštěné?"

Abraxase šokovalo, že se zeptala.

„Nahoru, samozřejmě," odpověděl. „Bylo by považováno za obscénní, kdyby ses objevila ve společnosti s rozpuštěnými vlasy."

Z koupelny uslyšel jen tiché zasmání.

„Víš, v budoucnosti budeš chtít, abych je nosila rozpuštěné," řekla mu Hermina. „Budeš se chovat mnohem nevázaněji a budeš si dělat menší starosti s tím, co si společnost myslí. Je to legrační, vidět tě teď takhle."

„Já tě nechám nosit rozpuštěné vlasy na veřejnosti?" zeptal se zděšeně Abraxas. „Já... to je..." Nedokončil větu, protože si začal představovat, jaké by to bylo, vidět ji s volnými vlasy, vidět její smyslné kudrny poskakovat po jejích zádech. Náhle mu vyschlo v ústech.

Odkašlal si. „Časy se musely hodně změnit," odpověděl.

„Ne, nezměnily. Jenom ty ses změnil."

Vyšla z koupelny, vlasy měla vyčesané do vysokého drdolu a na obličeji nanesený perfektní make-up. Šaty nevýslovným způsobem zdůrazňovaly její křivky.

„Prošla jsem kontrolou?" zeptala se a zatočila se.

Vypadala úžasně a Abraxas z ní nedokázal spustit oči.

„Dokonalé," odpověděl a nabídl jí rámě. „Půjdeme?"

„Pokud je tohle to, co si přeješ," usmála se Hermiona a zavěsila se do něj. „Mám být pro dnešní večer tvoje vznešená tajemná kráska, nebo budeme předstírat, že jsem někdo důležitý?"

Abraxas přemýšlel.

„Někdo důležitý," rozhodl se. „Jestli dokážeš zahrát zaměstnankyni Ministerstva kouzel, tak to udělej."

Už nevysvětlil, jak strašně moc se chce předvést před Tomem a Cygnusem se svou partnerkou, a ona se ho na nic neptala.

„Pak tedy budu důležitá úřednice z Ministerstva.