Sequence ✔

10.

30.

Když se Hermiona vrátila, tiše odešla do svého pokoje.

Měli teď oddělené pokoje. Draco namlouval sám sobě, že je to proto, aby ho v noci nebudila, když mizela.

31.

"Odcházím."

Draco se otočil a zíral na ni.

"Cože?"

Hermiona potřásla hlavou.

"Už to dál nezvládnu, Draco," řekla a v očích se jí zaleskly neprolité slzy. "Pořád tě miluju - vždycky budu, Draco, vždycky tě budu hluboce milovat - ale už nemůžu dál. Nedokážu už snášet neustálé obviňování a nenávist za něco, co není moje vina."

Otočila se a zavřela za sebou dveře. Draco na ně ještě dlouhou dobu hleděl, nevěděl jestli by za ní měl běžet, jestli by ji měl zkusit přivolat nebo jestli by ji měl prostě nechat jít.

Nakonec se rozhodl neudělat nic - vždycky to bylo bezpečné rozhodnutí, jednodušší rozhodnutí. Dalo mu to pocit, že jejich rozchod není tak úplně jeho vina.

8.

Navzdory své tiché přísaze nechat Hermionu žít její vlastní život, jio tři měsíce později zavolal.

Nikdy předtím to neudělal, ale bylo to jednoduché. Prostě zavolal a ona přišla.

Hermiona se na něj nejistě podívala.

"Draco...?"

Draco přikývl. Hermioniny oči se rozšířily.

"Draco? Vážně? Ještě nikdy jsi mě nezavolal!"

Než jí to mohl vysvětlit, vrhla se mu kolem krku a vášnivě ho líbala, povídala něco o tom, jak ji právě zachránil od čtení další nudné pohádky jejímu otci, a Dracovo srdce pokleslo.

Nepřišla současná Hermiona - přišla Hermiona z dávné doby, Hermiona, která se s ním ještě nerozešla.

Neschopný říci jí pravdu ji také políbil, hladil její tělo, a pak ji vzal do postele a miloval se s ní tak, jako nikdy.

Ráno byla pryč a bolest se do jeho srdce vrátila s plnou silou.

47.

"Hermiono?"

Hermiona na něj zírala.

"Co je, Draco?" zeptala se.

Draco si povzdechl.

"Jen jsem tě chtěl vidět," přiznal se.

Hermiona dupla nohou.

"A proto jsi mě zavolal? Místo abys mi poslal sovu jako každý jiný v civilizovaném světě? No? Tak teď jsem tady. Vidíš mě. Co ještě chceš?"

"Já... chci tě zpátky, Hermiono. Předtím jsem udělal chybu. Miluju tě."

Hermiona nebezpečně přimhouřila oči.

"To může být pravda, ale udělal jsi krok dopředu dost rychle," vyprskla. "Před třemi dny jsem tě viděla s tvou milou snoubenkou Astorií." Odfrkla si. "Na někoho, kdo se chtěl se mnou svázat na celý život, jsi se posunul dál až příliš rychle, nemyslíš?"

"Astorií? Kterou, Greengrassovou?" zeptal se Draco.

Hermiona neodpověděla.

"Nech mě být, Draco," řekla a pomalu se začala rozplývat. "Už mě nevolej."