Sequence ✔

7.

34.

Přestože nerad, jednoho dne Lucius zavolal Hermionu a představil ji své ženě.

"Narciso, tohle je Hermiona. Je to špinavá mudlovská šmejdka, která je připoutaná k naší rodině, aby nám sloužila, kdykoliv potřebujeme."

Hermiona zdvihla obočí. "To není zcela přesné, Luciusi."

"Zavři tu svoji kurevskou pusu!" vyštěkl na ni Lucius.

Těhotná Narcisa ji pozorovala s nelíčeným pohrdáním.

"Raději bych dostala domácího skřítka," ohrnula nos. "Luciusi opravdu ti musí sloužit?"

"Kdybych mohl, tak bych to pouto zrušil," odsekl Lucius. "Tak jako tak ji moc často nevolám. Můžeme předstírat, že neexistuje, a můžeme se postarat, aby se o ní náš syn nikdy nedozvěděl."

Hermiona znovu zdvihla obočí, ale zůstala zticha. Lucius na ni chvíli zíral, než se otočil zpět ke své ženě. Z nějakého důvodu se cítil nesvůj.

"Jen jsem si myslel, že bys o tom měla vědět," řekl jí. "Kdyby se v průběhu tvého těhotenství vyskytly nečekané problémy a já se k tobě nemohl dostat včas, mohl bych poslat Hermionu. Jen jsem chtěl, abys ji poznala, kdyby k tomu někdy došlo."

Otočil se zpět k Hermioně. "Můžeš jít."

Když Hermiona zmizela v chvějícím se vzduchu, tak se Narcisa s nakrčeným nosem obrátila na Luciuse.

"Předpokládám, že v době, kdy byla k vaší rodině připoutána, bylo v módě mít šmejdského otroka," poznamenala. "Jak zvláštní. Dneska je naopak v módě se s nimi vůbec nestýkat."

"Samozřejmě."

10.

"Ty-!" zasyčel Lucius.

Hermiona zamrkala. "Předpokládám, že jsi mě potkal v mé době?" zeptala se.

"Ty jsi ta mudlovská šmejdka, která kazí Dracovi šanci stát se primusem!" obvinil ji.

Hermiona se zatvářila překvapeně. "Kazím? Teď bude v prvním ročníku, ne? Jak můžu-"

"Máš v jeho ročníku nejlepší známky," zasyčel znovu jedovatě. "Jestli to takhle půjde dál, tak se primuskou staneš ty, a Draco nikdy nebude primusem společně s mudlovskou šmejdkou. Byl by donucený s tebou spolupracovat - stýkat se s tebou. To nemůžu dovolit."

"Klidně bych s tím něco udělala, ale nemůžu změnit minulost," ušklíbla se. "Nebo, v tomto případě budoucnost."

"Jestli zkazíš Dracovi budoucnost, donutím tě, abys za to trpěla, holčičko," varoval ji Lucius. "Drž se od něj dál."

Hermiona zmizela, ještě než stihl domluvit, a Lucius vzteky třískl o zem těžítkem, jež stálo na jeho pracovním stole.

19.

"Jak ses mohla opovážit!"

Než mohla Hermiona nějak zareagovat, Lucius jí dal facku. Šokovaně dopadla na zem, a Lucius hrozivě pokračoval.

"On je k tobě přitahován," posmíval se. "Samozřejmě to neví, ale já dokážu prohlédnout to jeho věčné stěžování a tirády o tobě. Má tě rád. Má rád tebe!Mudlovskou šmejdku! Jak se opovažuješ!"

Znovu ji udeřil a Hermiona vyjekla, než upadla a skrčila se v rohu se svou hůlkou v ruce.

"Opovaž se mě znovu udeřit," varovala ho nejistým hlasem. "Nebudu to trpět."