1.kapitola

680 23 7
                                    

Jdu nočním parkem a dýchám čerstvý vzduch. Každý den se takto procházím se svým psem a srovnávám si myšlenky. Ale tenhle večer je něčím specifickým.

Slyšel jsem hlasy a nakonec výstřel. Lekl jsem se tak, že jsem se schoval do nejbližšího altánku a menším okýnkem sledoval dění. Na trávě ležel chlápek se zakrvácenou hlavou a nejspíš byl mrtvý. Okolo něj se vytvořil kruh pěti lidí. Byli to 3 kluci a 2 dívky. I přes to pouliční světlo jsem viděl jedné z dívek do tváře. Všichni na sobě měli kapuce a jeden dokonce v ruce držel pistoli, kterou byl zabit ležící člověk na zemi.

Najednou se na mě dívka nenávistně podívala. Měl jsem strach a bylo to na mě vidět. Moje dýchání se každou sekundou zrychlovalo a ruce se začaly třást. Parta se rozhodla z místa činu odejít. Procházela kolem mě. Byl jsem rád, že si mě nevšimli. Bohužel jsem to zakřikl. Ta dívka, které bylo vidět do tváře mě chytla za mikinu a přitiskla ke zdi.

"Jestli něco cekneš, budeš toho litovat, je to jasný?" vražedným hlasem na mě potichu zakřičela.Nedokázal jsem ze sebe vydat ani hlásku, zvládl jsem jen menší přikývnutí. Neznámá dívka mě pustila a utekla ke své partě.

Doma jsem se podíval do zrcadla v koupelně. Toto mi vyrazilo dech. Na zádech se mi začala zbarvovat modřina. Ta holka má tedy ránu.

***

Ve škole jsem si povídal se svými kamarády a taky bráchem Tinusem. Byl jsem rád, že je tu s námi, jelikož nedávno si našel holku a nyní tráví víc času s ní než by bylo zdrávo.

Se zazvoněním přišla do třída učitelka s novou spolužačkou. Ta holka mě na sobě jen černé oblečení a přes hlavu kapuci. Do tváře jsem ji neviděl, protože ji měla skloněnou. Ale byla mi podle toho oblečení hodně povědomá.

"Dobrý den žáci, představuji vám vaši novou spolužačku. Jmenuje se Malin Catberg. Jediné volné místo je vedle Marcuse v poslední lavici, tak si běž sednout za ním" poručila ji učitelka a ona bez jediného slova se vydala uličkou ke mě.

Zvedla hlavu a já vykulil oči. To je ta holka z toho parku. Vypadala krásněji a bezpečněji než v tom parku. Její zelené oči se vpíjely do těch mých. Myslím, že i ji to zaskočilo. Nic neřekla a sedla si vedle mě.

"Jsem Marcus" představil jsem se aniž bych se na ní otočil. Po včerejšku jsem z ní měl velký respekt. "Tak se opět setkáváme, neboj tady nemám pistoli, ale když mě budeš srát, tak nemám problém, ti nakopnout hned. Mimochodem jsem Malin" dívala se stejně jako já před sebe. "Platí, ale proč si tady? Aby si si mě ohlídala?" kladl jsem otázky dál a nespustil oči z tabule stejně jako Malin.

"Potřebuji maturitu a pak zdrhnu někam, kde o mě neuslyšíš. Takže se nemusíš bát, nevěděla, že tu budeš taky studovat" sundala si kapuci a já si ji konečně prohlédl. Měla dlouhé vlasy pod lopatky a na nose se ji třpytil stříbrný piercing. Její oči byly zvýrazněné černou tužkou a silnou vrstvou řasenky. Její rty byly narůžovělé a opuchlé. Byl z ní cítit kouř z cigaret.

"Neprohlížej si mě, stejně s tebou na rande nikdy nepůjdu. Nemám ráda takové slaďouše jako tebe. Smůla bro" šibalsky se na mě usmála a poprvé otočila. Pod pravým okem se zkoušela zapudrovat modřinu, ale jaksi jí to nevyšlo.

"To se ještě uvidí, kdo s kým půjde na rande" nadzvedl jsem s šibalským úsměvem obočí.

Ahojky, hlásím se vám tu s novým příběhem. Je to trochu něco jiného než byly moje předchozí knihy. Ale myslím, že by vás to mohlo i tak bavit.

Vaše Kikule 🍍💕🍌


Změnila mi život // Marcus GunnarsenKde žijí příběhy. Začni objevovat