Změnila mi život // Marcus Gunnarsen

20.kapitola

Dnes je to přesně rok, co jsem našel Malin a mého synka. Věděl jsem, že je Malin pro mě ta pravá a proto jsem chtěl učinit jedno rozhodnutí. 

S Malin jsem se chystal do restaurace oslavit naše výročí. Táta s mámou si vzali na večer malého Sama, aby nám ho pohlídali. Opět jsem měl na sobě oblek a místo kravaty motýlka. 

Právě jsem čekal na Malin v obýváku. Ruce jsem měl zastrčené v kapsách a vyhlížel ze zdola na schodiště, jestli už náhodou už nejde. 

"Marcusi?" ozval se něžný hlas od shora schodů. Otočil jsem se a spatřil tu nejkrásnější dívku na světě. Malin opatrně scházela schod po schodu, aby nezakopla. Na sobě měla černé šaty nad kolena s krajkovanými rukávy, černé lodičky, kolem krku se ji třpytil perlový náhrdelník se stejně vypadající jako její náušnice v uchu. Vlasy měla vlnité a na nich připevněné malé perličky. Místo fialové rtěnky měla červenou. Opravdu moc jí to slušelo, mé královně. 

"Moc ti to sluší lásko" řekl jsem hned, jakmile ke mě přišla dolů. "Děkuji, tobě taky. Můžeme jít?" zeptala se. Přikývl jsem a pomohl do kabátu. Nabídl jsem jí rámě a mohli jsme kráčet do té nejluxusnější restaurace ve městě. 

Vstoupili jsme do restaurace, kde se nás ihned ujala obsluha. Malin i mě pomohli zesvléknout z kabátů a dovedli nás na místo. Pomohl jsem Malin zasednout za stůl a pak jsem si sedl i já. 

Nalili nám červené víno a my si objednali jídlo. 

Chytil jsem Malin  za ruku a usmál se. "Víš, že tě miluji" řekl jsem. Malin se trochu začervenala a stiskla moji ruku ještě víc. "A víš, že já víc" pokyvovala hlavou. 

Donesli nám naše jídla. Byla opravdu velice dobrá. Dopil jsem poslední kapku vína, zaplatil za večeři a chytil Malin za ruku, abychom se mohli obléknout. Mám pro ni ještě jedno a zároveň poslední překvapení. 

Došli jsme k té naší slavné lavičce. Postavil jsem se před ní a zadíval se ji do očí. "Mám pro tebe ještě jedno překvapení" chytil jsem ji za obě ruce. Malin se usmála a čekala co ze mě vypadne. 

"Jistě si pamatuješ toto místo. Místo našeho prvního polibku. Tady jsem poznal, že si ty pro mě ta pravá a chci s tebou zůstat do konce mého života. Proto jsem se rozhodl pro jedno řešení" poklekl jsem a z kapsy vyndal modrou krabičku. Otevřel jsem krabičku a podíval se zpátky na Malin. Ta zůstala stát nehnutě na místě a marně se snažila skrýt slzy dojetí. 

"Malin Catberg prokážete mi tu laskavost a stanete se mojí ženou? Slibuji vám, že se o vás a našeho syna budu starat a navždy vás budu milovat. Proto se vás slečno Catberg ptám. Vezmete si mě za muže?" dořekl jsem svůj monolog a ukazoval Malin prstýnek. 

Malin se ke mě sklonila a políbila na čelo. "To víte, že se ráda stanu vaši ženou pane Gunnarsene" zasmála se a pomohla mi vstát. Uchopil jsme její levou ruku a na prsteníček jí navlékl prstýnek s drahokamem. Objal jsem ji a smáčel svými slzami její šaty. Jsem neskutečně šťastný. 

Teď už je moje, nikdo mi ji už nevezme a neublíží. A kdyby jo, postarám se o to, aby dotyčný už nevstal. Miluji ji nejvíc na světě a jsem neskutečně rád, že svůj život mohu trávit právě s mojí vyvolenou. 

Tak teď už jen už dvě kapitoly. Pomalu, ale jistě se vrhnu na napsaní nové knihy o Marcusovi a Martinusovi. Doufám, že se vám kapitol líbila a uvidíme se příště. 

Vaše Kikule 🍍💕🍌