5.kapitola

266 15 0
                                    

Z pohledu Malin

Do domu Josepha Owena jsem dorazila téměř už suchá. U dveří mě zastavil sluha s tím, že se mám dostavit k šéfovi do kanceláře. Nechtěla jsem si způsobit nepříjemnosti, už takhle jich mám dost. Proto jsem tam šla rovnou. 

Zaklepala jsem na dveře a vstoupila dovnitř. Owen seděl ve svém velkolepém černém křesle a kouřil doutník. 

"Chtěl jste mě vidět?" zeptala jsem se a zavřela dveře. "Posaď se Malin" pokynul mi rukou. Učinila jsem, jak mi řekl a sedla si co nejblíž k němu. Owen si spravil kravatu a odložil doutník do popelníku. Postavil se a přeměřil si mě pohledem. Zamračil se. Až teď jsem si vzpomněla na to, že mám na sobě Macovu mikinu, jenž voněla jeho parfémem. 

"Co to máš na sobě?" zeptal se s přísností v hlase. "Mikinu" vystrašeně jsem odpověděla. "A čí pak je?" zlomyslně se usmál. "Čí by byla, je moje" odpověděla jsem s obavami, že by mě nějak prokoukl. Owen se zasmál a luskl na svého bodyguarda. Než však Dan sem přišel, položil si Owen ruce na stůl přede mě a zadíval se mi do očí. "Nelži ty malá potvoro, teď se půjdeš podívat s Danem na to, co se s tebou stane, když mi budeš opakovaně lhát" sedl si zpátky do svého křesla a zvedl zvonící mobil. 

Daniel mě uchopil za paži a táhl mě do mučírny. Ze schodů jsem viděla Andrease, Alaxe a Herman, jak stojí zády ke mě s rukama za zády. Daniel mě dovedl vedle Hermana a já myslela, že jsem jen ve špatným snu. To, co jsem viděla, by nechtěl nikdo vidět. Nelly seděla přivázaná k židli a celý obličej byl zakrvácený. Po rukou měla šrámy, modřiny a dokonce novější rány. 

Podívala jsem se na Hermana, Alaxe a Andrease. Všem třem tekly slzy z očí. Nejvíce brečel Herman. Je zamilovaný do Nelly. 

"Tak jste tu konečně všichni?" zařval náš největší silák. Daniel přikývl a silák vytáhl z opasku pistoli a namířil ji na Nelly. Začala jsem rychle a nahlas polykat. 

Najednou zazvonil mobil a silák se naštvaně otočil do davu. "Čí je to?" rozzuřil se víc. Daniel si s omluvou, že volá šéf zvedl mobil. Chvíli spolu mluvili a my netrpělivě čekali, co se bude dít. Moje slzy proudily jako Niagarské vodopády při připomenutí, že Nelly tu s námi už nebude. 

"Siláku, dej si pohov, šéfovi nevyšla adopce a dává Nelly poslední šanci" řekl a moje rty vykouzlily úsměv. Všichni jsme si oddechli a otočili se na Nelly. Ta se zakrváceným obličejem se trochu usmála. Silák odložil pistoli zpět do svého opasku a odešel. 

Daniel předstoupil před nás čtyři. "Ukliďte ji někam, dnes přijede velevážený host, tak nemusí vědět jaké tresty tu Owen používá" oznámil a odešel pryč. Všichni čtyři jsme se přiřítili k Nellly a začali ji odvazovat. Herman měl největší radost a proto si Nelly vyhodil do náruče a donesl do jeho pokoje. Já jsem z koupelny donesla lékárničku a postupně jsme ošetřovali její rány na rukou, nohou, břiše a na obličeji. Nelly ležela v Hermanově posteli úplně bezmocná a neschopna jakékoliv pohybu. Převlékli jsme ji do jejího pyžama a uložili do jeho postele. Herman rozhodl, že dnes bude spát s ní, aby ji ochránil od nich, co jí způsobili tuto bolest. 

Na večeři jsem šla spolu s Alaxem a Andreasem. Byl to nějaký salát s masem. Nejspíš Ceasar salát. Andreas si odnesl večeři do pokoje. Já s Alaxem zůstala v jídelně pro nás sama. 

"Chodíš už s tím Marcusem?" zeptal se s plnou pusou, ale i tak jsem mu dobře rozuměla. "Nechodím a ani nebudu. mám ho ráda jen jako kamaráda." odložila jsem vidličku a šla si pro skleničku s pitím. "Ale budeš s ním chodit, ten kluk tě miluje, i když si to nechce sám přiznat. Ta mikina je určitě jeho." ukázal na mě. "Proč si myslíš, že s ním budu chodit?" zeptala jsem se nechápavě. "Protože ho taky miluješ a nechceš si to přiznat. Líbí se ti a já to vidím" řekl poslední větu a odnesl si talíř do obýváku. Zůstala jsem opřená o linku a rozjímala se nad tím, co mi právě řekl. 

Možná má pravdu, že ho mám ráda, ale milovat? To nebude. Bože asi to bude pravda. Nesmím se zamilovat, musím se zaměřit na svůj určitý úkol a jeho odměnu. To je pro mě teď důležitější. Odložila jsem sklenici a odešla do tělocvičny si zaboxovat. 

Dnes v pořadí už druhá kapitola. Co si zatím o tomto příběhu myslíte? Užívejte si kapitolu. 

Vaše Kikule 🍍💕🍌

  

Změnila mi život // Marcus GunnarsenKde žijí příběhy. Začni objevovat