16.kapitola

245 14 2
                                    

O dva roky později

Už dva roky hledám moji milovanou Malin. Od té doby se toho moc změnilo. Úspěšně jsem odmaturoval a naplno se začal věnovat mé kariéře zpěváka spolu s Martinusem. Policie zatkla Owena s podezřením na týrání a zneužívání dětí z dětských domovů. Táta konečně mohl rozjet svoji velice úspěšnou firmu bez toho, aniž by se bál, že by mu mohl někoho zabít. 

Sedím na posteli a právě prohlížím fotky Malin. Je stále tak nádherná jako před těmi dvěma lety? Za tu dobu jsem ji zkoušel volat a hledat na určitých místech s pomocí Alaxe. 

Začal jsem se chystat na schůzku s jedním klukem. Ozval se mi sám přes dopis a napsal mi, že mi dokáže pomoc s hledáním Malin. Nad tím jsem dlouho neotálel a souhlasil. 

Před kavárnou Its time stál mladý muž v džínové bundě okolo 25 let. Otočil se směrem ke mě a s těmi jeho kukadly mi někoho začal připomínat. Ale koho, to vážně nevím. 

"Jonas Bergh" představil se podáním ruky. Jeho ruku jsem mu přijal. "Marcus Gunnarsen" odpověděl jsem mu. "Nejdeme se projít?" zeptal se. Já souhlasil a mohli jsme vyjít do toho největšího parku v našem městě.  

Došli jsme v tichosti až k dětskému hřišti. "Proč jste mě vůbec zkontaktoval?" optal jsem se. "Protože chci tobě a jedné osobě pomoc" sedl si na lavičku před námi. "A jak to souvisí s Malin?" přisedl jsem si k němu. "Malin je moje sestra a vím,  že tě stále miluje, ale nedokáže sebrat odvahu a jít za tebou. Ty dva roky bydlela u mě." usmál se a podíval se kamsi na houpačku. "Ty jsi její bratr, ten kterého hledala a nakonec našla?" zeptal jsem se nechápavě. Koukal stále na tu houpačku. Nevěděl jsem, co je na ni tak zajímavého, že se tam neustále dívá. 

"Ano našla a tím mi splnila jedno přání. Teď jsem na řadě já" přesměroval pohled z houpačky na mě. "Proč?" nasadil jsem si na ruce rukavice, protože mi začínala být zima. 

Jonas se opět podíval k houpačkám a povstal. "Vidíš tamhle tu holku s těmi kratšími vlasy a v celém černém oblečení s tím malým chlapečkem?" ukázal do davu. Přikývl jsem. "A co s ní je?" zeptal jsem se. 

"To je ona Marcusi. Malin s tvým synem Samuelem" řekl a já vykulil překvapeně oči. "Já mám syna?" ujistil jsem se. "Je celej ty Marcusi. Hnědý očka, blonďaté vlásky a ten jeho nosánek. Přesná kopie tebe" usmál se a já nemohl uvěřit vlastním očím. Já má dvouletého syna a jeho mámu před sebou. 

"Proč mi to Malin nenapsala?" zeptal jsem se nechápavě. "Protože se bála, že by po tom všem co ti řekl, že by ses na ní vykašlal. A navíc to zjistila už pozdě." odpověděl mi. 

"Nevykašlal bych se na ní, se vším bych ji rád pomohl" odvětil jsem. "Chceš se s ní znovu sejít?" zeptal se mě Jonas. "Určitě chci, ale bojím se, jak na mě bude reagovat" povzdechl jsem si. 

"To už bude v tvých silách, jak bude reagovat. Zítra ji sem dovedu a oba dva si to vysvětlíte. Souhlasíš?"  zeptal se. "Dobře" usmál jsem se a naposledy se podíval na moji lásku Malin a mého synka Samuela. Byli spolu tak roztomilí. 

Další kapitola. Trochu jsme se posunuli v čase. Teď tři dny nevyjdou kapitoly, protože nevím jak to budu mít s wifinou, nebudu totiž doma. Ale pokud by byla pokusím se. 

Vaše Kikule 🍍💕🍌

Změnila mi život // Marcus GunnarsenKde žijí příběhy. Začni objevovat