𝙈𝘺 𝘿𝘦𝘢𝘳 [𝙹𝙸𝙺𝙾𝙾𝙺] ✔️

⊱Letter 17⊰

Po dlouhém čekání jsem našel odpovědi na své otázky. Ne sám, ale s pomocí osoby, které jsem za tuhle službu byl dlužen ovšem svůj dluh neměl v sebemenším plánu splatit. Ne proto, co jsem věděl. Narušil prostor mého drahého a stal se jeho součástí. Právem jsem se tak bál, že nedocílím svého cíle a můj drahý nebude můj. Ty pohledy, které mezi nimi nemuseli nic znamenat byly z jedné strany upřímné. Jedna strana mi byla záhadou a ta druhá mi byla soupeřem. Můj drahý a Vesmírné dítě si rozuměli. Vypadalo to tak.

Při každém pohledu na jeho tvář jsem si plně dokázal představit jak můj drahý poprvé nastupuje na tuto školu s velkým očekáváním. Chtěl za sebou nechat všechno špatné a začít s novým štítkem. Velké sny a naděje na dobrý začátek. Co ovšem nemohl čekat je šmejdění po sociálních sítích, kde stačí jednou něco přidat a už to odtamtud nedostanete. Zvlášť pokud se vám chce někdo pomstít. Jedna fotka, která tak náhle visela po chodbách byla důvodem náhle uzavřenosti. Fotka na které nebyl vidět obličej, ale i tak všichni věděli, že tělo v růžovém svetříku a králičích ouškách patří onomu chlapci.

Chtěl pomoc. Svěřil se skupince lidí, které řekl něco co neměl. Svou orientaci. Od toho momentu nikdo neznal jeho jméno. Jen těžko vysvětlitelnou přezdívku. Důvod se neusmívat. Důvod být mlácen. Důvod proč mě zaujal a důvod proč miluji svého Králíčka.

Můj drahý Králíčku, vím, že toto oslovení se ti asi nelíbí, ale je prozatím jediné, co mě vede k tomu, abych zjistil tvé pravé jméno. Věř mi, že jenom, co ho zjistím tak ty zjistíš to mé. S láskou JM.