Minulost

Klub (10)

Od toho kluka jsem rychle odešla a šla jsem si sednout na zahradu. Seděla jsem tam asi půl hodiny a vystřídalo se tam asi pět kluků. Neee! Počkat, ne tak jak si myslíte! Teda, oni chtěli, ale já je odpálkovala. Každopádně jsem si řekla, že to chce tvrdý chlast. Takže jsem šla přes obývák, kde probíha.. Ten zmrd! Brent se líbá s tou černovlasou děvkou! Fajn, už jsem se definitivně rozhodla. Ještě jsem je chvíli pozorovala, abych se ujistila, jestli nejde o omyl. Ale ne.

Převlíkla jsem se a rozpustila jsem si vlasy. Měla jsem na sobě uplé rudé flirtované minišaty. (media) Když jsem vycházela z domu, opět jsem strhla pohledy všech chlapů. Až na jednoho. Toho záhadného bruneta. Horlivě se totiž bavil s Brentem a ukazoval na mě. Když se na mě Brent konečně podíval, vypadalo to, že mě chce asi zabít. Rychlým krokem se vydal ke mně, ale já už jsem zavírala vchodové dveře a šla ke svému miláčkovi Lamborghini. Už jsem otevírala dveře, když tu mě někdo chytil surově za ruku.

,,Kam si kurva myslíš, že jdeš? Je to oslava pro tebe a ty si v klidu odjedeš?" řekl naštvaně a dost z něj táhl alkohol.

,,Já nejsem ta, co podvádí snoubence a nelíbá se s děvkama."

,,Žárlíš, zlato?" zeptal se s oplzlým úsměvem. ,,Můžeme jít nahoru a já ti to vynahradím" řekl a táhl mě k domu. Já se ale nedala. Vysmekla jsem se mu a šla zpátky k autu.

,,Už několikrát jsem ti řekla, že s tebou nebudu spát, dokud si to nerozmyslím." řekla jsem a zabouchla dveře. Vyjela jsem směr klub, ale v zrcátku jsem viděla, jak za mnou opilý Brent křičí a běží. Jen jsem z okna ukázala prostředníček a zrychlila.

Když jsem konečně dorazila do klubu, bylo tam plno. Vešla jsem dovnitř, ukázala jsem falešnou občanku a sedla jsem si k baru.

,,Co si kočička dá?" zeptal se barman asi tou nejstarší nejoplzlejší hláškou.

,,Hele, klidni hormon, mám v plánu se ožrat, ne se se všema vyspat" řekla jsem a protočila očima.

,,Kočička má drápy, jo" řekl znova barman. Už jsem na tohle neměla nervy, hodila jsem do sebe asi šest panáků a šla tančit. Někde u asi patnácti jsem přestala počítat kluky, co za mnou lezli. Vždycky jsem je odpálkovala. Chlast mám ráda, ale děvka fakt nejsem. Jo, a taky jsem zjistila něco dalšího. Na chlast bylo moje tělo zvyklé, takže jsem pořád vnímala i po tom milionu panáků zkoumavý pohled kluka v rohu. Najednou ke mně vykročil. Bylo mi hnedka jasné, že sem nepřišel tančit. Šla jsem k hlavnímu východu, nejsem tak blbá, že bych šla do zaplivané uličky, jak to holky v mojí situaci ve filmech dělají. Snažila jsem se ztratit v davu, jenže s mýma blýskavýma šatama to moc nešlo. Když jsem se dostala k autu, myslela jsem, že mám vyhráno, ale radovala jsem se předčasně. Někdo mě chytil, a já jsem byla moc opilá na to, abych se bránila. Přiložil mi hadr k puse, a já věděla, že je zle.

...

Miluju otevřené konce. Ještě skoro více než vás. Dělám si srandu. Jo, a děkuju, že tuhle knihu vůbec čtete. ILY

OPRAVENO