Minulost

Rodiče (25)

Měl jsem pocit, jako by se mi zastavilo srdce. Rychle jsem se k ní rozběhl ale potom jsem uslyšel výstřel a zachvátila mě strašná bolest v hrudi. Poslední, na co jsem myslel bylo to, že jí musím zachránit. A pak už jen tma.

POHLED KRISS

Příšerně mě bolela hlava. Bylo to, jako kdyby mi jí usekli a dali do svěráku. Pomalu jsem otevřela oči a uviděla jsem nad sebou doktora.

,,Výborně, slečno, jste v pořádku" řekl mi, když mi udělali pár vyšetření. ,,Čekají tu na vás rodiče" řekl a zmizel ve dveřích, než jsem stihla něco říct. Najednou ke mně přistoupila žena s mužem ve středních letech.

,,Holčičko, strašně jsi nám chyběla," řekla mi ta paní a objala mě. Potom následoval ten pán, a nakonec se na mě oba usmáli.

,,Co se to tu sakra děje?" vyjekla jsem a oni se na mě usmáli.

O DVA MĚSÍCE POZDĚJI

Takže, za ty dva měsíce se toho hodně změnilo. Přestěhovala jsem se s mým sousedem Brandonem do Kalifornie. No, on se stěhoval a já odsud chtěla vypadnout, takže jsem se ho zeptala na pár kontaktů. Začali jsme se více bavit i scházet, a nakonec z toho vzniklo, že jsme spolubydlící. Sice mě trochu mrzelo, že nejsme něco víc, ale co. Stal se mým nejlepším kamarádem, a to je taky super. S rodičema jsem šla na večeři, kde všechno vysvětlili. Opustili nás, protože museli uprchnout, šel po nich nepřátelský gang. Už asi víte, že jsou největší mafiáni v USA a jestli jste to nevěděli doteď, už to víte. Nechtěli nás do toho s Nickem zatahovat. Jo, vzpomněla jsem na to, jak mi zabili bráchu. Dlouho jsem to oplakávala, i když jsem poslední dva roky ani nevěděla, že mám rodinu. Rodiče se odstěhovali na Havaj, změnili si identity a už po nich nikdo nejde. Všichni jdou totiž po mě. Teda, po Bezejmenné. Řídím mafii dálkově, stále nikdo neví, kdo vlastně jsem. Už mám svou identitu a nehodlám jí změnit. Jo, a ještě jedna věc. Ta s Justinem. Udělala jsem za tím velmi tlustou čáru. Nepůjdu ani po Brentovi, i když on může za smrt mojeho bratra. Posledně jsem na pomstu doplatila, takže teď na to kašlu.

Takže, začnu od začátku. Je mi 21, (už) a bydlím v Kalifornii. Jmenuju se Kristin Scheve (schejv) a mám spolubydlícího Brandona. Tomu je 22 a je na stáži v nějaké firmě. Rodiče bydlí na Havaji, sourozence (už) nemám. Zítra jdu na stáž do jedné firmy na brigádu, jinak vedu anonymně největší mafii v USA. Ráda hraju na klavír a fotím. To je asi vše.

CRRRR! ,,Ne!" zakřičím. Vůbec se mi nechce vstávat, jdu totiž na stáž do jedné firmy jako sekretářka a pomocnice. Vyšla jsem do koupelny si dát sprchu. Při umývání si ráda zpívám, je to uklidňující. Nikdo to ale neví, je to totiž trapný. Když jsem se umyla v usušila, přišla jsem k židli. Včera jsem měla menší hysterák a nevěděla jsem, co na sebe, takže mi Brandon pomohl. Oblíkla jsem se a zkulturnila.

Doufám, že to není moc, ale co už. Rozhodla jsem se, žefalešné ego hodím za hlavu, budu normální. Navíc doufám, že zaujmu šéfa, je prýstrašně sexy. A mladý! Je mu jen 24! A vede tak úspěšnou firmu.

,,Dobré ráno" houkla jsem na Brandona, který ke mě seděl otočený zády a jedl lupínky. Otočil se a když mě uviděl, vypadla mu z ruky lžička.

,,Dobré i tobě" řekl divným hlasem a já si vzala černou kabelku. ,,Hodně štěstí" popřál mi a já se na něj usmála a vyšla z domu. Nasedla jsem do mojeho Lamborghini a vyjela jsem směr práce.

...

Ahoj, přečtěte si prosím další "kapitolu". Děkuju! ILY

OPRAVENO