Nade mnou se skláněla máma a slzely jí oči. ,,Panebože, zlatíčko ty ses nám probudila!" řekla nadšeně a obejmula mě. ,,Zajdu pro doktora" vyhrkla a odběhla.
Po všech možných a nemožných vyšetřeních jsem konečně ležela v klidu na pokoji a povídala jsem si s rodičema. ,,Mami a proč ke mě přestali kluci chodit? A kde vlastně jsou?" zeptala jsem se mamky smutně.
,,Víš, zlato, první tři měsíce tu byli hodně, jenomže potom museli pracovat, taky dělají pro mafii a neměli na tebe čas. Každý to pak vzal jinak. Z Harryho a Zayna se stali s prominutím děvkaři a často je vidím v barech pít, z Nialla a Luise se stali dost uzavření kluci a Liam je v pohodě. Chtěli jsme počkat s rozhodnutím, jestli jim to řekneš. " dořekla mamka a mi se zase spustily slzy.
,,Řekněte jim a všem ostatním, že jsem umřela. Odteďka se budu věnovat pouze mafii, ničemu jinému." udělala jsem nejtěžší rozhodnutí v životě. Sice jsem je znala velmi krátce, ale strašně mi přirostli k srdci.
,,Zlato, vím, že je to pro tebe těžké, ale chceme ti s tatínkem pomoct. Dáme ti to, co jsme za ty roky zanedbávali. Budeme ti pomáhat." řekla mamka a já jsem je s taťkou objala.
,,Ani nevíte, co to pro mě znamená" dořekla jsem a dovnitř vešel doktor.
,,Takže, slečno, vše vám podrobně vysvětlím. U nás v nemocnici jste strávila 13 měsíců v kómatu, prvních šest měsíců jsme z vašeho těla dostávali jed, který způsobila ta neznámá droga a potom jste se jen doléčovala. Zítra vás propustíme, protože jste úplně v pořádku. Vlastně, jen jsme čekali, jestli se probudíte. Před tou událostí toho na vás bylo trochu moc a stres tomu moc nepomohl. To je vše, už vás tu nechám." dořekl a vycouval ze dveří.
,,Za týden se stěhujeme, ano, zlato? Do Chicaga, budeš to mít hnedka u schůze nejvlivnějších mafií světa." dořekla a usmála se.
Už pár hodin jedeme autem do našeho nového domu. Z nemocnice mě pustili hnedka ráno a já jsem si sbalila pár věcí a vyjeli jsme. Cestou mi mamka říkala, jak řídila mojí mafii, když jsem byla v kómatu a co se stalo. Říkala, že se mafie kluků dostala málem přede mě, ale než to stihli udělat, napadli jsme je a vrátili zpátky do Kalifornie. Nyní mě čekala zítřejší schůze a pár krabic mojeho oblečení. Jo a za týden je mi 23. V kómatu jsem byla přes rok, takže...
Po hodině vybalování jsem skočila na postel. Pokoj byl laděný do bílo-fialova. Po pár minutách jsem se zvedla, osprchovala a lehla jsem si. Nastavila jsem si budík a za zvuků mojí uspávací písničky jsem usnula.
Ráno jsem byla nedočkavá. Vstala jsem, dala jsem si mysli, pozdravila mamku a odešla jsem do koupelny. Vyčistila jsem si zuby, obličej a nalíčila jsem se. Nakonec jsem si rozpustila vlasy a rozčesala jsem si je. Mám je od přírody vlnité, takže vypadají objemné.
Vzala jsem si k tomu:
A černou kabelku. Všichni se tam oblíkají slušně a na úrovni, takže.. Hodlala jsem si do kabelky klíče, mobil a pár dalších věcí a než jsem vyšla z domu, rodiče mi popřáli hodně štěstí. Nasedla jsem do svého již zmiňovaného černého matného Lamborghini a vyjela jsem směr velká budova. Dorazila jsem tam s menším předstihem, vystoupila jsem z auta a vyšla jsem směr konferenční místnost. Zaklepala jsem a vešla dovnitř a asi dvacet párů očí se po mě otočilo. Usmála jsem se a představila.
,,Jmenuji se Kristin Scheave, je mi 23 let a vedu nejúspěšnější mafii v USA. To je vše" dořekla jsem a posadila se. Pozorně jsem se po ostatních rozhlídla. Kromě pěti kluků tu nebyl nikdo pod čtyřicet a byla jsem jedna z pěti žen v místností. Dva muži, co mi byli podobně věkem, se po mě dívali. Jeden byl neskutečně sexy a já si musela zkousnout ret. Když jsem se ale podívala po druhém, asi mi upadla čelist. Byl to Brent Rivera! (ten, co mě rok věznil, mlátil, znásilňoval a já se tam potají naučila vše, co umím teď).
...
Takže, dneska ještě jedna kapitolka, doufám, že se líbila. ILY!!!
OPRAVENO
ČTEŠ
Minulost
FanficNikdy jsem neměla štěstí, a můj život byl dost zamotaný. Dříve jsem byla šikanovaná a prakticky bez rodiny. Poštěstilo se mi a vrátil se ke mně bratr, jenže jsem ho ztratila dříve, než jsem čekala. A potom to začalo. Dostala jsem se do kruhu, zvanéh...