Minulost

Sklep (24)

,,Cože jsi to řekla?" zeptal se s křídovými tvářemi.

,,Že se jmenuju Kriss Thompsonová." dořekla jsem a on mě sestřelil tazerem. (Vůbec netuším, jak se to píše). Dost to bolelo a mě začaly drkotat zuby. Vnímala jsem strašně rozostřeně, takže jsem si skoro neuvědomila, že mě vynáší ven z auta. Nesl mě do menšího domku, a než jsem se nadála, přivazoval mě ke stěně. Chvíli mi strašně drkotaly zuby zimou a pak jsem asi omdlela.

Probudila mě příšerná zima. Hrozně jsem se klepala, a navíc jsem si všimla, že mám celkem dost namodralé prsty u nohou. Po pár minutách jsem se začala nekontrolovatelně třást. Abych nějak zahnala zimu, chtěla jsem si promnout nohy, jenže jsem měla přivázané ruce. Bylo to hrozně nepříjemné a já s rukama začala bezmyšlenkovitě škubat. Ze zápěstí mi začaly téct potůčky krve a mi se zatmívalo před očima. ,,Tohle už nikdy nezažiju! Radši se zabiju, než abych skončila jako posledně!" zakřičela jsem a propadla se do tmy.

POHLED JUSTINA

Jaktože je to do píči tahle děvka? Nenávidím ji, ale může si za to sama. ,,Potřebuju se ožrat" zamumlal jsem si pro sebe a odjel jsem do nedalekého klubu.

,,Píčo, zkurvená kocovina" zanadával jsem ráno, když mi zazvonil budík. Proč jsem se ožral tak zkurveně moc? Ani nevím. Přijde mi, jako kdybych byl zase ve škole a poprvé uviděl Kriss. Dívala se na mě s hravýma jiskřičkami v očích a já se na ní usmál. Potom ale ke mně přišla děvka, co jsem píchal minulou noc a přicucla se mi na rty. Hnedka jsem jí odtrhl, ale bylo pozdě. Kriss se ode mě odvracela se zklamaným výrazem a já jsem měl najednou pocit, jako by se mi kousek srdce uštípl. A takový pocit jsem měl po každém neopětovaném pozdravu, pozvání nebo dokonce jen pohledu. Takhle to šlo dál, dokud jsem takhle nepřišel o všechny kousky srdce. A pak se to stalo. Den, kdy jsem jí poprvé ublížil. Začalo se mi to líbit. Přicházela o srdce, stejně jako já předtím. Sice jsem měl v hlavě varovné světýlko, co mi blikalo, když jsem jí mlátil, nebo ničil ceny za fotografie, ale já ho nikdy neposlechl. Potom přišel ten kretén Dallas a všechno zkurvil. Pak přišla ona a zkurvila všechno ještě víc. A včera vše dosáhlo vrcholu. To, když jsem zjistil, že je to TA Kris, bylo toho už na mě prostě strašně moc. Obchody se kvůli té bezejmenné nebo jak si to ta ženská říká nedaří, teď ta Kriss, je ttoho moc. Možná jsem jí neměl nechávat v tom totálně ledovém sklepě spoutanou, ale prostě mi ruply nervy.

,,Fajn, jdu se za ní podívat" řekl jsem si sám pro sebe a sešel schody do sklepa. Rožnul jsem, a to co jsem uviděl, mě dostalo do kolen. Kriss bezvládně ležela, byla křídově bílá, a ještě nezaschlá rubínově rudá krev jí tekla po rukách.

...

Další kapitola je tu. Jen moc nevím, jestli mám pokračovat. Baví mě to tak napůl, je tam dost věcí, co musím řešit. Ještě ti rodiče Kriss se do toho připletli.. Každopádně opět děkuju dvěma holkám, protože nebýt jich, tak s touhle knihou asi končím. ILY

OPRAVENO