O TŘI DNY POZDĚJI
,,Jedu nakoupit, zvládneš to tu, Kriss?"
,,Nicku, už mi nejsou čtyři roky, abys mě pořád hlídal, jasně že jo" řekla jsem mu.
,,Dobře, tak pa" dal mi pusu na čelo a odešel. Za ty tři dny se toho ani moc nestalo. Celou dobu jsem byla doma a po Bieberovi ani stopa. Koukla jsem se na hodiny a zjistila jsem, že už takhle uvažuju asi 10 minut, tak jsem si šla napustit vanu. Když už byla skoro plná, někdo zazvonil. Otevřela jsem a vyhrkla ,,Jestli příště zapomeneš klíče, tak už...Kurva, Bieber!" Chtěla jsem zabouchnout, ale byla jsem pomalá. Bieber rozrazil dveře a rozběhl se ke mně. Začala jsem utíkat po schodech, když vtom mě chytl za nohu, která mi podjela a já se praštila obočím o schod. Nechtěla jsem to tak snadno vzdát, tak jsem se ohnala pěstí. Tu mi chytil a praštil mě do nosu. Zatmělo se mi před očima, tak jsem spadla se schodů. Když jsem se dokutálela, Bieber byl hned u mě a kopl mě do spáleného boku. Zasyčela jsem bolestí a rychle jsem se postavila.
,,Ale, snad mě nechceš praštit, vždyť se ani netrefíš" začal se mi vysmívat. Mi to bylo jasné, ale hrála jsem na drsňačku dál. Jen jsem si zlostně odfrkla a přemýšlela, jak ho ještě zdržet, než dorazí Nick. Bohužel jsem se zamyslela až moc, takže jsem na poslední chvíli zachytila pěst a aspoň trochu zaklonila hlavu, takže mě praštil do rtu. Bolelo to jak prase, ale zareagovala jsem rychle. Kopla jsem ho do rozkroku, a dala mu pěstí. Bohužel jsem nedomyslela, že se po tom kopanci do rozkroku předkloní, takže místo do nosu to schytal do oka. Už jsem se začala radovat, když tu jsem uviděla hroznou věc. Bieberovi začaly tmavnout oči a byl nasraný. A to hodně.
,,Ty jedna malá děvko!" zařval a vrhnul se na mě. Spadla jsem na zem a snažila je bránit, ale proti rozzuřenému Bieberovi jsem neměla šanci. Po asi pěti ranách jsem díkybohu slyšela zařvat Nicka.
,,Okamžitě od ní odejdi!" a namířil ne něj pistolí.
,,Nicku, ne!" vykřikla jsem, jenže bylo pozdě. Nick ho postřelil do ruky a Bieber zdrhnul dveřmi. Nick ke mně rychle přiběhl a začal kontrolovat škody na mém obličeji.
,,Jsi v pohodě? Panebože ten tě zřídil" začal. Já jsem ho ale přestala vnímat, protože adrenalin vyprchával a nahrazovala ho bolest. Hrozná.
...
Další kapitola na světě! Doufám, že vás to aspoň trochu baví. ILY
OPRAVENO
ČTEŠ
Minulost
FanfictionNikdy jsem neměla štěstí, a můj život byl dost zamotaný. Dříve jsem byla šikanovaná a prakticky bez rodiny. Poštěstilo se mi a vrátil se ke mně bratr, jenže jsem ho ztratila dříve, než jsem čekala. A potom to začalo. Dostala jsem se do kruhu, zvanéh...
