Minulost

Schůze (34)

Panebože! Nádech, výdech. Opakovala jsem si v duchu. Teďka ho budu ignorovat řekla jsem si a otočila jsem se na ostatní. Podívala jsem se na jednoho starého chlapa a ihned jsem toho litovala. Díval se na mě slizkým pohledem a jeho brady se třepaly. Znechucením jsem se otřásla a přesunula jsem pohled na vychrtlého padesátníka, který mě tak propaloval pohledem, že jsem myslela že se díky jeho nenávistí rozteču.

,,Takže, máme problém. Potřebujeme odhlasovat, jestli napadneme jeden dost se rozrůstající gang, který málem zabil pana Wisle" kývl hlavou k asi čtyřicetiletému chlapovi, co měl ruku v sádře. Otočil se zpět na nás a zeptal se. ,,Kdo hlasuje o napadení?" dořekl a zvedla se většina rukou. ,,Dobře, a teďka, kdo jí napadne?" zeptal se a pár rukou se zvedlo. Taky jsem zvedla ruku, a to upoutalo toho chlapa. ,,Dobře, paní Scheave, kdo si myslíte, že by je měl napadnout?" řekl s pochybovačným pohledem.

,,Já, protože je očividné, že většina mě odsuzuje, protože jsem přibližně nejmladší a žena a nemám podle vás žádné zkušenosti. Chci vám ukázat, že mám schopnosti na to, vést osmou největší mafii světa." dořekla jsem a ostatní začali přikyvovat.

,,Dobrý důvod, paní Scheave, takže, kdo hlasuje, že když se paní Scheave akce povede, už se na ní nebudeme dívat skrz prsty ale pokud se jí nepovede, máme plné právo jí odsuzovat a možná i vyřadit z tohoto spolku." řekl a všichni se přihlásili.

Dále tam řešili nějaké ekonomické krize, moc jsem to nevnímala, protože už jsem o tom dávno věděla. Z mého přemýšlení mě vyrušily až slova, že můžeme odejít. Vzala jsem si věci a šla jsem k východu. Vzápětí mě ale zastavila baculatá ruka na mém pozadí. Dost jsem se držela, abych dotyčnému dědkovi nevrazila. Otočila jsem se a zasyčela na toho dědka ,,Co si to sakra dovolujete? Já nejsem ničí majetek". On se jen usmál a řekl.

,,A co byste chtěla za jednu noc se mnou?"

,,Cože?" zeptala jsem se udiveně. To jsem jako nějaká děvka?

,,To už je jiná, že? Určitě víte, že řídím ruskou mafii, takže pro mě nebude problém vám cokoliv dopřát." řekl a slizácky se usmál. Pár lidí mě sledovalo, takže jsem se rozhodla k jiné taktice.

,,No, vlastně bych jedu věc nutně potřebovala" zašeptala jsem mu co nejsvůdnějším hlasem do ucha. Úplně jsem viděla, jak se jeho asi čtyři brady rozkývaly, jak horlivě přikyvoval. ,,Abys mě nechal na pokoji a šel za jinýma, já totiž nejsem děvka" řekla jsem už normálně nahlas. Odkráčela jsem chůzí modelky a cítila jsem se aspoň trochu dobře. Už jsem si nepřipadala jako kořist. Šla jsem po chodbě, když tu jsem uslyšela hlas, který jsem už nikdy slyšet nechtěla.

,,Kriss, přijdeš na uvítací večírek?" zeptal se Brent.

,,Jestli tam budeš ty, tak ne, díky." odpověděla jsem stroze.

,,Páni, nečekal jsem, že odmítneš starého tučného Bila, sice je hnusný, ale všechny holky na tomhle patře, ať už sekretářky, nebo ženy se zasedacího výboru už s ním spaly. Sice za to zaplatil dost, ale jestli mu nějaká nedá, jde po ní, dokud ji nebude mít. Bacha na pití, kdovíco ti tam může hodit" dokončil svůj monolog a já jsem se otočila.

,,Tvoje kecy mě nezajímají, stejnak jsou to všechno jen kecy a lži." řekla jsem znechuceně.

,,Proč bych lhal holce, co miluju?" řekl Brent.

...

Opět konec v nejlepší části. Doufám, že vás moje tvorba baví! Jinak děkuju moc barbora_black za podporu a votes! ILY

OPRAVENO