I live my life, but...?!

8. kapitola- Další útok

Věnováno všem, kdo tuhle povídku čtou...

Potom vzala můj plášť a společně jsme se vydali do hradu....

***

V knihovně jsme našli pár knížek, které jsem si vypůjčila. Madame Pinceová sice zírala, že mám takový zájem o učení a ještě, že jde se mnou i Sirius, ale půjčila nám je. Což byl velký úspěch- Sirius létal po celé knihovně, jako kdyby tam byl poprvé...Možná, že i dokonce byl...

"Fajn, teď si je běž přečíst a pak mi řekneš, jak si to zhruba představuješ. Knížky by ti měli pomoct s výběrem zvířete a samotnou přeměnou."

"A nemáme jen tak náhodou ještě vyučování?"

"No, co máš za hodinu?"

"Aj bych se podívala, ale to bys mi musel pomoct s těma knížkama!" celou dobu jsem je totiž nesla jenom já a Sirius si jen tak chodil okolo mně...jako šťastný pejsek! Podobá se psovi víc než si myslí.

"Dej to sem" jenom zamumlá, ale v tom okamžiku padá na zem i s knížkama. Hned se otočím,ale už je pozdě- taky padám velkou silou dozadu a na knížky. Pak se mi najednou zatmělo před očima a propadla jsem se do neproniknutelné tmy...

/Z pohledu Lily/

To ne! Tohle jsem v žádném případě nechtěla! Vždyť Lucy ne...Sirius klidně, ale Lucy ne!

"Bellatrix! Vratˇse! Hned! Cos jim udělala! Slyšíš?!"

"Ale copak, Evansová něco neví a neumí? Slyšels Seve?!" Zakřičela na mně a zatáhla někoho za límec směrem blíž k sobě. Jo,Severus.

"Severusi! Bello, hned ho pusť a ošetři Siriuse a Lucy! Dělej!"

"Ha! To tě mám jako poslouchat?!" Ano- problesklo mi hlavou a instinktivně jsem hmátla po hůlce.

Levicorpus! A Bella se vznesla do vzduchu za kotníky, takže visela hlavou dolů. Severus se jenom svezl na chladnou zem.

"Hned- mně- pust- dolů!" Křičela na mně, ale já jenom dál civěla do jejich temných očí.

Pak se Sirius začal hýbat a něco mumlal. Pak jeho slova pomalu začaly nabírat na síle a hlasitosti až zakřičel: "Nech ji být! A Bello, ty pomož Lucy! Hned!"

 Pustila jsem teda Bellu na zem a ona po mně hodila nenávistný pohled. Přiskočila ke zdi a namířila na mně a Siriuse hůlku.

"Expeliarmus!" zašeptala jsem hůlce, která mně okamžitě poslechla a vyrvala hůlku Bellatrix.

"Běž ji ošetřit" řekli jsme zároveň se Siriusem a Bella si zvedla hůlku a došla k Lucy. Něco zamumlala a Lucy se probrala a posadila se. Až teď jsem si všimla, že jí tekla ze spánku krev. Pak zase zašustila Bellina slova a Lucy už neměla na sobě ani kapičku krve.

"Spokojení?!" s křikem a nekonečným smíchem utekla Bellatrix...

"Co se stalo?" zeptala se nás slabým hláskem Lucy. Já jsem k ní přiskočila a Sirius taky.

"Jak se cítíš?" ozvalo se vedle mně.

"Hmm.. nijak zvlášť. Mám žízeň. Co se stalo?" opakovala svoji otázku Lucy a otočila se s ní na mně.

"No, šli jste přede mnou a já se vás chtěla zeptat, kde jste byli, ale pak Sirius odletěl i s knížkama, které jsi mu dala do ruk a potom i ty. Otočila jsem se a tam stála celá rozesmátá Bellatrix. To je jedna holka ze Zmijozelu. Hodně zlá."

"A hlavně moje sestřenka... Pak jsem se probudil a Bella už visela za kotníky ve vzduchu. Levicorpus? Otočil se na mně i Sirius. Já jenom přikývla.

"No a pak už ji Lily sundala a Bella tě ošetřila. Pak utekla."

Zazvonil zvon.

"Na další vyučování taky nepůjdeš, dovedeme tě na ošetřovnu." řekl Sirius rozhodnutě a začal zvedat Lucy. Ta se ale najednou zakabonila.

"Ne! Jdu na vyučování, žádné takové! Mám lektvary, tam by mně Křiklan zabil, kdybych nepřišla."

"To má pravdu Siriusi, už je v pořádku, zvládne to. A dovolíš nám tě doprovodit? Když se mladá slečna nechce ulívat?"

"Pche! Ale jo, jít se mnou můžete, a taky zvednout" usměje se na mně a Siriuse.

***/Z pohledu Lucy/

Lektvary se moc nepovedly- došli jsme trochu pozdě,protože jsem ještě nebyla tak silná, abych se udržela na nohou. Párkrát jsem i spadla, když mně nestihli chytit. Křiklan mi ale nic neřekl a nevšímal si mně. To jsem od něj nečekala, podle toho, co mi říkali Lily se Siriusem, co jim dělá, když někdy příjdou pozdě. Taky jsem tam viděla svoji třídu- pochopitelně, ale úplně nepochopitelně mi nikdo nechtěl pomáhat. Přiřadil mně teda k Dracovi, k mé smůle. Ale Draco na mně byl  hodný a všechno mi podrobně vysvětloval, lektvary mu jdou. Mně podle dnešní hodiny ale naopak ani ne...

Lidi, vážně mně to moc mrzí, ale části se s průběhem prázdnin čím dál víc vlečou. To samozřejmě vůbec neznamená, že se tahle povídka ruší, prostě budu víc pomaleji než pomalu přidávat...Taky jedu příští týden na dovolenou a nevím, jestli tam bude internet, ale jestli jo, tak se k další části dokopu. Slibuju! Prosím nepřestávejte číst a přidávat další votíky s komentama!!!

Děkujíí, jste úžasní!

Lily :*

P.S.: Kdyby někdo chtěl věnování, tak mi napište!!! :)