I live my life, but...?!

15. kapitola- Pozvánka na čaj...

Probudil mně Peter. Málem jsem se práskla lavou o stůl, o který jsem byla opřená. Sjela jsem po mém 'opěradle' na zem a tak jsem ležela pod Remusem a Jamesem. Už jsme skoro všichni byli vidět, jenže ve Velké síni byla pořád taková tma, že jsme vlastně ani vidět nešli. Přece jenom jsem obnovila zastírací kouzlo a probudila k sobě Jamese. Spíš jsem ho ze sebe setřásla a tím se probudil, ale nevadí...

'Přehoď přes všechny spící plášť, je vedle tebe' zazářila Jamesova písmenka nad mojí hlavou. Vzala jsem opatrně jeho neviditelný plášť a potichu jsem jej přetáhla přes Siriuse a Lily, kteří byli pod lavičkou. Byli tedy nejvíc nápadní...

***

Celou hodinu se nic nědělo, teda když nepočítám věčné pobíhání učitelů sem a tam. Až ve tři hodiny se konečně v síni začali zdrživat jen profesor Brumbál a profesor obrany proti černé magii. I ten už to po další čtvrt hodině vzdal a odebral se ven z velké síně. Zůstal tam tak tedy jen Brumbál. Pořád chodil dokola kolem poháru a občas změnil směr...Zatímco James usnul. Já jsem se ale necítila ani trochu unavená.

Přestalo mně to bavit. Odčarovala jsem ze sebe kouzlo a vydala se za profesorem. Nejdřív si mně vůbec nevšiml, ale pak se zarazil a nic neříkal...po chvilce se ale asi rozmyslel:

"Slečno?" zeptal se mně a jeho hlas byl celkem hodně příjemný nato, že bylo asi půl čtvrté ráno a neměla bych tady co dělat.

"Dobré ráno, pane profesore" odpovím mu jenom a čekám, co se bude dít. Zavrtám pohled do země. Pak se ale podívám na pohár a začnu si jej prohlížet. Dojdu až k němu a začnu ho pomalu obcházet, přesně tak, jak to dělal on.

"Vím, že se dnes v noci něco stalo mé sestře" řeknu mu otevřeně.

"Ano, vy budete slečna Alisonová. Lucy." a začne obcházet znovu pohár. Já si sednu k nejbližšímu stolu a koukám střídavě na něj a na modré plameny.

"Jo, to jsem. Pane profesore" povzdechnu si "co se jim stalo?" Brumbál se zastaví a zadívá se mi do očí. Nevím nad čím přemýšlí, ale jeho pohled modrých očí mně uklidňuje. Dává mi pocit bezpečí, že kdyby sem náhodou někdo vtrhnul, tak mně i spící kamarády ochrání...ikdyž o nich neví.

"To bych také rád věděl." zase začne pochodovat okolo poháru.

"Pane profesore, je možné, že by to někdo udělal mimo hrad? Myslím tím, jestli by bylo možné se sem nějak dostat..." podívám se na mu přímo do modrých očí.

"Jedině, kdyby mu někdo sem pomohl. Sám se do hradu nikdo nedostane" na tuto větu se zastavil, podíval se na pohár a pak znovu začal chodit okolo poháru a koukal se při tom do země. Pak sem vtrhla McGonagalová, která celá udýchaná viděla jen Brumbála a pohár.

"Pane řediteli, slečna Blacková se probudila a sdělila nám, že je napadli dva studenti. Byli to pan Snape s Malfoyem." zastavila se těsně před ním a vychrlila na něj tyhle informace. Brumbál se ale místo odpovědi podíval na mně a pokynul mi hlavou. Seskočila jsem ze stolu na kterém jsem seděla a došla za profesorkou.

"A jak jim je?" zeptala jsem se s očima upřenýma na ni.

"Vaše sestra se ještě neprobudila a Bellatrix se necítí příliš dobře...není příliš brzo na snídani?" káravým pohledem mně propaluje, na ředitele se ani nekoukne.

"Dal jsem slečnu Alisonovou vzbudit, Minervo a jsem velice rád, že jste mi připomněla, že si chci s Lucy dát čaj. Děkuji a dobrou noc" s těmito slovy a vlajícím pláštěm se rozloučil s McGonagalovou a odcházel pryč. Zastavil se až u dveří:

"Jdete slečno?" a ukázal na dveře. Došla jsem za ním a pak jsem už jen následovala vlající plášť....