31. kapitola- Další sobotní večer a noční můry...

130 12 8
                                    

/Z pohledu Lucy:/


Všechno začalo nějak rychleji utíkat. Profesoři byli čím dál tím víc veselejší, usměvavější a končili dříve hodiny. I studenti byli více nadšenější než obvykle a hlavně Pobertové. Pořád vymýšleli nějaké lumpárny a neustále lidi kolem sebe obtěžovali. Nutno říci že mile a ne drze.

Každou sobotu jsme pořád chodili povinně na 'taneční' a snažili se zapamatovat všechny složité tance. Tedy alespoň pánové, kterým se neustále pletly nohy. Siriovi a Remusovi to naštěstí šlo, tak jsem na kolej nemusela chodit opřená o kamarády. Mia ale takové štěstí s Peterem neměla a tu si pak kluci vždycky odvedli doslova na rukou.

Lily s Jamesem pomalu přecházelo jejich věčné hašteření a sobotní večery jsme trávili všichni společně. Buď u Řachavého Petra nebo povídáním a podobně...prostě přátelé se vším všudy.

Proto, když jsme odcházeli z posledních taneční mi Sirius s 'malou novinkou' málem vyrazil dech.

"Víš Lucy," začal a už podle výrazu tváře jsem čekala něco strašného. Snažil se to zamaskovat pohodovou chůzí a rukou kolem mých ramen.

"Já s tebou na ten ples pořád nemůžu jít." Ani jsme se nezastavili a procházeli dál kolem Buclaté Dámy.

"Aha." odpovím a mlčím. Nevím, s kým se před měsícem domlouval, ale asi to bude někdo extrémně natvrdlý, když s ním musí jít, ikdyž ví, že má holku. Jestli to teda ví. Což ví už snad úplně každý...ale...arg!

"Ví, že spolu chodíme? Nepopíráš to?"

"Jo"

"Jo, to dává smysl" zasměju se. Snažím se to brát s nadhledem, ale červík mi v hlavě vrtá...Kdo to je???

"Hele, prostě tam s ní půjdu a budu s ní tancovat. Nic na tom není, ano?" zastaví mě, opře se o moje čelo vlastní a race mi dá kolem pasu. Já si jen povzdechnu.

"Řekni. A-N-O Siriusi Blacku, ty nejskvělejší kluku na světě."

"Ne" s úsměvem opáčím.

"Opakuj: Ano, můj nejskvělejší, nejdražší a nejmilejší Siriusi."

"Ne. Protože to není pravda," a už se směju.

"No teda. Já bych ti to řek"

"Tak řekni, že jsem nejlepší, nejskvělejší a nejdražší a nejmilejší Sirius." a píchla jsem ho do žeber.

"Jsi ten nejskvělejší, nejlepší, nejdražší a nejmilejší Sirius jakého znám." a dodá pusu na nos.

"Ha- ha- ha."

"Jo, už mě znáš."

"Až po mně, samozřejmě." řekneme zároveň. Pak si propleteme ruce a pomalu procházíme potemnělejšími chodbami až k Buclaté Dámě.

"Stejně bys mi to ale neřekl, že?"

"Proč ne? To tys mi to neřekla."

"Hm, to je pravda." a vejdeme do společenky. Mělo by mě to mrzet? Nemrzí.

Lily sedí u krbu a zahřívá si ruce, James na křesle nejblíž ní, Remus si něco čte a Peter s Miou sedí na dalším křesle a asi si povídají. Já se vytrhnu Siriovi a jdu do pokoje. Sednu si na postel a chvíli tam jen tak sedím. Je to divné, asi by mě to mělo mrzet. Opravdu ani trošku nemrzí. Prostě nic necítím.

Vytáhnu zpod postele kufr a vytáhnu karty. Tyhle karty jsem dostala k sedmým narozeninám, vyrobil mi je Jim. Jsou to jediné karty svého druhu. Jsou to totiž mudlovské, ale s hýbajícími se obrázky. Naučil nás ještě ten večer prší, které jsme vydrželi hrát společně dlouhé hodiny.

Balíček jsem si vzala do kapsy a vydala se zpět do společenské místnosti. Posadila jsem se ke stolku a začala je promíchávat.

"Přidáte se?" zeptala jsem se do luftu a všichni 'naši' se na mě otočili a postupně si všichni přidali i židle.

Celou hodinu jsem jim vysvětlovala, jak se to hraje a až po této nekonečné hodině to pochopili. Pak jsme si hráli až skoro do půlnoci, kdy už Lily chtěla spát. Všichni tedy odešli plní vtipu a ospalosti až na mě.

Já si přesunula křeslo blíže ke krbu a bloumala jsem od jedné myšlenky druhé. Okolo jedné hodiny jsem upadla do spánku plného nočních můr s neznámou na plese.

Jednou měla černé vlasy s černým závojem přes obličej, poté to byla hnědovláska s rudým plátýnkem a se zvonivým smíchem, pak zrzka se zeleným závojem. Všechny se pak ale změnili ve stařeny, které se gdákavě smáli a točily se kolem Siriuse a nenechaly mě k němu jen přijít. Pak vždy utekly a já se vydala za nimi a musela jsem je honit po celých Bradavicích...pak se tam objevil Sirius a začal se s každou líbat. A to mě vždy probudilo. A Pak znovu...a znovu...a znovu až do rána......


Takže...snad se bude líbit. A napíšete koment...a dáte *. A budete dál číst....

vaše stále milující,

Lily♥

I live my life, but...?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat