I live my life, but...?!

19. kapitola- 'Promiň'

/Z pohledu Siriuse:/

Vešel jsem do místnosti, kterou mi ukázal Brumbál. Clare i Igor se na mne podívali z opačnych koutů a opovržlivě se na mně koukali. Teda hlavně Clare.

Je asi stejně vysoká, možná o kousek menší než já, má světlé vlnité vlasy smotané do pevného uzlu s pramínky, které jsou volné kolem obličeje. Oči má oříškové a pleť světlou. Vypadala moc hezky, jenom kdyby nebyla tak vyděšená s pohledem- do čeho jsem se to pustila... Já ale nemám co říkat, sám jsem se po celem těle třásl.

Zato Igor vypadal odhodlaně a sebevedomně. Byl celkem vysoký a ve tváři mu dominovaly vystouplé lícní kosti a hlavně jeho tmavé oči. Kdyby byl holka, slušelo by mu to. I vlasy měl tmavé a dlouhé, takže mu nechybělo k dívčí tváři mnoho...

Já jsem popošel o kousek blíž ke krbu. Byl přesně uprostřed těch dvou. Za chvilku se k nám ale přihrnul celý učitelský sbor. Dveře se rozletěly a poslední- Filch- za sebou pěkně třískl.

"Pane Blacku, kolik Vám je let?" naléhal na mne a všichni na mně civěli plni...očekávání a nabubřelosti.

"Je mi 15" pokrčil jsem rameny. Ostatní ale na mně pořád koukali. Připadal jsem si jako nějaké zvíře v mudlovské zoo.

"Vidíte!" ulevila si McGonagalová a celá zmožená se opřela o zeď. Většina profesorů se buď mračila nebo si mumlala neslušná slova, ale vypadalo to, že už to nikoho nežere. Kromě mně a Brumbála...

"Šampioni, pojďte blíž..." vysvětlil nám Skrk pravidla a pak nás ješťe upozorňoval na možná nebezpečí. Také nám oznámil první 'soutěž'- přesně v polovine listopadu...

/Z pohledu Lucy:/

Seděla jsem ve společenské místnosti se široce otevřenýma očima, kterýma jsem se koukala do ohňe v krbu. Nemohla jsem tomu uvěřit...

Kolem mně sedeli i ostatní- James s Peterem v křesle, Lily na opěradle a Remus vedle mně. Vlastně jsme tak sedeli všichni, jako já.

Po cca 15 minutách civění do krbového ohňe se otevřel tajný vstup a vešel dovnitr Sirius. Dostal se do obležení snad všech studentů naší koleje. Každý mu chtěl poblahopřát a popřát štěstí. My jsme ale seděli nadále u krbu.

"Noták...to už stačí..." dobelhal se k nám po další čtvrt hodině. Jako první se rozhodl mluvit James.

"Kámo....seš mrtvej, je ti to jasný, doufám, že?!" poplácal ho po zádech a oba se začali hrozně smát. Pak se zvedla Lil, ktera mu jen střídmně popřála štěstí a nabídla mu pomoc s kouzly a přípravou. Znovu si pak sedla na opěrátko a koukala se na Siriuse.

Po chvilce se zvedl i Remus: "Prosim- tě, hlavně si nic neudělej...pako" pokroutil k tomu hlavou, usmál se a posadil se naproti Lily, oba sledující Siruse. James seděl opět v křesle a taky se na něj díval.

"Siriusi, já ti taky blahopřeju" špitl Peter a koukal do ohňe. Sirius všem poděkoval, ale zůstal ve stoji, v podstatě nade mnou. Úplne jsem citila jeho pohled v mých zádech...

Za dalších 5 minut jsem se zvedla a podívala se mu zpříma do očí.

"Pojdme se projít, prosím" potichu jsem řekla jen Siriusovi a odešli jsme ze společenky.

***

Když už jsem nevěděla kde jsem, tak jsem se zastavila. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. On mne obešel a stoupnul si naproti mně.

Pokroutila jsem hlavou a zašeptala: "Ty blbče..." a pevne ho objala. Nevim jak dlouho jsme tam tak stáli, ale chvilka to nebyla...

"Jak ses tam vůbec přihlásil?" s pevně semknutýma očima jsem se zeptala do ticha. Pořád v pevném objetí...

"V noci. Nebylas tam a nikdo nehlídal, tak jsem nemohl odolat a proste to do sebe kopl a udělal jsem to. Divim se, že mi to prošlo." zašeptal mi do ucha. Chvíli jsem si to přebírala v hlavě, ale pak mne něco napadlo.

"Vzdyť ty sis lektvar vůbec nemusel dávat" zašeptam mu udiveně do ucha. On jenom maličko pokývne hlavou na znamení ano.

"Ty seš...a proč jste teda dělali ty lektvary, vzdyť"

"Jamesovi a Lily jeste 15 nebylo, tak to vůbec nedává smysl, přesně Lucy, jsi ta nejchytřejší holka, kterou znám..." dořekne za mně a já se musela jenom pousmát.

"Tak to mi nevyšlo, přiznávám, ale proč sis ten lektvar teda dával?"

"Pro jistotu...Nikdy nemůžeš vědět, kdo si co vymyslí..."opět zašeptá do ucha.

"Promiň"

"Za co?" znovu zašeptal.

"Za všechno. J-já...no, prostě mi to poslední dobou moc nešlo..hlavně za ten včerejšek. Nějak jsem se nemohla ovládnout"

"Myslím si, že je to oboustranný. Jako ta omluva..."

***

Večer jsme si všichni náramně užili. Hráli jsme karty, šachy a sázeli se, kdo vyhraje a tak podobně. Vydrželi jsme až do 2, kdy jsme se rozhodli, že budeme zítra pokračovat. Krome mně, protože já jdu s Jess nakupovat, Rema, který si musí dodělat úkoly, Lily, která se k němu musí přidat, Petera a Jamese, kteří kolem nich musí poletovat, aby si je potom mohli opsat....Takže..

"Siriusi, zítra si to tady báječně užiješ" zasmála jsem se po ceste do schodů. Všichni se možná už automaticky přidali...

"Dobrou" pozdravila jsem ostatní a začala stoupat dál po schodech do pokoje. Zbytek mne taky pozdravil a Lily pomalu funěla za mnou. Na pokoji jsme se vystřídaly v koupelně a taky si popřály dobrou noc...

Tak jsem se nemohla udržet a dopsala to... Aspoň jeden večer :D

Pardon..taky si na to budu těžko zvykat, ale berte to jako nějakou zálohu, když se opozdím s kapitolou v budoucnu... :P

Jinak se těším na votes a pěkné komenty ;) :D

/Celkově máme 2,6 K, 163 *, 39 comments...DĚKUJU!!!!!♥/

Lily :*

P.S.Věnuji tuhle kapitolu Janindaa...díky za všechno, jsi super kamarádka a taky si tě vážím...  Mám tě ráda :)