I live my life, but...?!

20. kapitola- Příprava na Turnaj...

Čas ubíhal jako voda...pořád se studenti sbližovali a odcizovali (-v případě Nebelvíru a Zmijozelu), radovali se, plni zklamání nebo štěstí prožívali s ostatními přáteli a nepřáteli další dny, ty se měnili v týdny a následně i v měsíce...

/Z pohledu Lucy:/

Nesnáším rána. Zcela upřímně. Nesnáším ranní pohledy na svět, který je plný škaredých a neupravených lidí, kteří jsou často rozmrzelí. Teda až na Lily. Ta je jiný případ...Bože...

"Pohni! Už máš jen půl hodiny!" zařvala na mně Lil, která už byla nachystaná, učesaná, oblečená a možná i nasnídaná.

"Kolik je? Bylas už na snídani?" oooooo...ranní chraplák!

"Máš krásný hlas!" zasměje se mi a strhne ze mně peřinu.

"Je přesně půl osmé a ty máš jako první hodinu Obranu proti černé magii, tak vylez z tý postele nebo...tě proměním v žábu!" znovu si zakřičela a já se jen uchechtla. Přesto jsem se přemohla, vylezla ven a protáhla se.

"Kdybys mně proměnila, tak aspoň nemusím do vyučování. S chutí do toho!" a pobídnu ji rukama k činu  a ukážu na sebe.

"Notak dělej. Když jsem byla na snídani tak jsem ti vzala loupák. Obleč se a hlavně pohni!" řekla mi a hodila po mně mou snídani. Já ji obratně chytla a rychlostí světla se převlékla. Omotala jsem si kolem krku jeden z mé sbírky šátků a přehodila přes rameno tašku s učebnicemi. Ty jsem si naštěstí stihla nachystat už včera...

"Je pozoruhodné, jak ti po ránu všechno jde." zkoumá mně Lily stojící ve dveřích. Podívám se na ni, přehodím přes sebe ještě plášť a dám si do pusy loupák, na postel si hodím pár pergamenů.

"Hele, nezáviď" zamumlám se snídaní v puse při obcházení postele. Vytáhnu si tenisky, obuju se, vezmu si pergameny, které si přiložím k tělu a vyjdu za Lil.

"Zuby si nevyčistíš?" vytáhne obočí.

"Kruci" utrhnu si kus loupáku a ještě běžím do koupelny. S kartáčkem vyjdu do pokoje a plnou pusou pěny se jí zeptám: "Kolik je teď?" Odpověď je naprosto přesná (aspoň doufám) "7.38"

"Super" usměju se na sebe když vyplivnu pěnu, umyju si obličej a kartáček a odkráčím za Lily. Vezmu opět pergameny a loupák a i s Lil vyrážíme po schodech dolů do společenky.

"Nezapomeň, že dnes"

"končíme o hodinu dřív. Ano, už jsi mi to připomínala včera..." řeknu místo ní a otevřu dveře. Po prvních dvou společných chodbách se rozloučíme a každá už si jdeme po svém...já na Obranu proti černé magii a ona...ani nevím...

***

"Můžu?" zeptám se ve třídě Maye, která je mi ve třídě asi nejbližší. Usměje se na mně a kývne.

"Samozřejmě. Nejseš ze Zmijozelu a navíc jsi fajn, tak se prosím příště neptej" a já se na ni taky usměju. Těžce dosednu na židli a položím si tašku s pergameny na lavici. Ani nestihnu vytáhnout učebnici a vlítne do třídy učitel...

"Strana 385" pronesl líně, ale dokázal tímto celou třídu přimět k okamžitému pohybu do svých lavic a listováním v knížkách.

"Pane Werte, co to provádíte?!" výhružně se mu naježí chmýří, co mu zůstalo na hlavě. Celá třída přirozeně upře zrak dozadu třídy, kde seděl nejpraštěnější kluk ze třídy.

"Nic! Omlouvám se pane..." on naproti tomu zavrtá pohled do lavice.

"Hele, proč je...takovej?" zeptám se šeptem Mayi.