KAPITOLA SEDMÁ

14 0 0
                                    

Z pohledu Lukase
Byl  jsem ve svém pokoji a ležel na posteli. Pořád jsem o něčem přemýšlel. Přemýšlel jsem o Arwen. Jak může být tak nevinná holka mít takovéhle problémy. Jak jsem to mohl dopustit. Pořád jsem viděl její obličej se slzami, když jsem jí držel pod krkem. Tekli jí slzy kvůli mě. Kvůli mě se zavřela v koupelně. Kvůli mě se trápí.

Koukal jsem na ni z okna, jak sedí na louce a čte si. Plná bez starostí, bez problémů, šťastná, že ji neotravuji. Teď bych byl rád, kdybych u ní seděl a ona mi četla tu knížku. Byl bych rád, kdybych slyšel tvůj hlas. Ach Arwen, ani nevíš, jak moc si mi popletla hlavu, říkal jsem si pro sebe. Jak moc tě potřebuji. A jak moc tě mám rád. Ty ani nevíš, co k tobě cítím. Žádná sourozenecká láska, je v tom něco víc.....  

POSLEDNÍ CESTA [Pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat