POSLEDNÍ CESTA [Pozastaveno]

KAPITOLA DRUHÁ

Z krásného snu mě probudili jarní sluneční paprsky, které oznamují další den strávený na chatě.
Na snídani se nic moc nedělo, nikdo nemluvil, až na Sandru. Ta hovořila pořád něco o své víle, která jí večer hlídala. Mě to přišlo nesmyslné, ale nechtěla jsem jim do toho mluvit. Lukas taky nevypadal moc nadšeně.
Po snídani jsem se šla převléct, protože jsem měla jet s Lukasem do města, kde se setkáme s klukama. ,,Tak co, už jsi?" vyvedl mě z myšlenek Lukas. Měl na sobě džíny, bílé triko a černou bundu. Moc mu to slušelo. Já jsem na sobě měla také džíny s černým tílkem a kostkovanou červenou košili. ,,Sluší ti to." řekl. ,,Děkuji. Jdeme?" zeptala jsem se a vydala se ven.
Táta nás všechny odvezl 10 kilometrů do města od naší chaty. Mě a Lukase vyhodil na náměstí a Lenču se Sandrou odvezl ještě o kus dál.
,,Kdo má všechno přijít?" zeptala jsem se, když jsme si sedli na lavičku k fontáně. ,,Nevím, kdo všechno má přijít, ale určitě má přijít dvojčata Alex a Mark, potom Ran a Thomas. Víc nevím." dořekl to.
,,Takže nepřijde Adam?" zeptala jsem se.
,,Myslím, že ne." odpověděl a já si povzdychla.
Z Lukasovi party je to můj nejlepší kamarád. Jednou o prázdninách, když jsme byli malí jsme tak blbli, že se od nás  nejbližší drželi dál a dva týdny s námi chodili k doktorovi.
,,Když už jsme u rozhovoru. Kdy budeš mít motorku? Pokud vím, tak jsi udělal na motorku řidičák, ale ani jednou jsem tě neviděla jet. "
,,No, nekoupil jsem ji, protože vím, že tady bude levnější a navíc jsem domluvenej s Alexem, že mi jednu prodá."
,,Co pak on má nějakou motorku?"
,,Jo a rovnou dvě. No a hele, my o koze a koza tady." usmál se a šel pozdravit dva kluky. A ano byl to Alex a Mark. Oba měli krátké vlasy, akorát Mark je měl hnědé barvy a Alex blonďaté. Vzhledově jsou oba dva stejný. Vysocí kluci se širokými rameny a postavu, která vypovídá o hodně svalů. Mají i přes jejich mikinu vidět svaly. Kdybych nevěděla, že se Alex nechal nabarvit vlasy na blond, myslím, že bych je nerozeznala. ,,A kde je naše dračice?" zeptal se Mark. Usmála jsem se a šla k nim. Oba dva jsem objala a oni mi to s radostí oplatili. A dokonce krásně voněli. ,,Bože kluci, jak jsem ráda, že vás vidím." řekla jsem. ,,My taky. " řekli jedno hlasně. Pochvilce hned přišli Ran s Tomášem, následně Filip se svojí holkou Agnes. Po hodině, kdy jsme se všichni přivítali, Lukas rozhodl, že bychom mohli jít do parku a potom do baru.
Naše věkové rozhraní je od 18, což jsem já s Agnes, až po 20, což je Lukasovi a Alexovi. Ostatním je 19.
Než jsme vyšli, někdo mi zakryl oči. Vypískla jsem a chytla ruce, které mi zakrývali oči. ,,Tak schválně Ar, kdo to je?" zeptal se Lukas a usmál se. ,,Znám tu osobu?" zeptala jsem se.
,,Ano a dost dobře."
,,Derek?"
,,Derek? Kdo to je? "
,,Můj nejlepší kamarád." věděla jsem, kdo za mnou stojí, když jsem řekla jméno Derek, že se hned urazil, ten dotyčný totiž přešlápnul z nohy na nohu.
,,No Derek to není, ale je to taky tvůj nejlepší kamarád."
,,Tak to už nevím, protože já jiného kamaráda nemám."
,,Tak to si mě urazila." řekl dotyčný a dal ruce pryč z mých očí. Já jsem se otočila a skočila jsem na něj. On to naštěstí čekal a chytil mě pod zadek. ,,Adame." řekla jsem nadšeně. ,,Prej Derek. Já ti dám Dereka." řekl a trochu se zamračil.
,,Ty víš, že žádného Dereka neznám." zasmál se.
,,Já vím. Jo lidi, tohle je můj bratranec Rayen." řekl a ukázal na hnedovlasého kluka za ním. Měl na sobě černé roztrhané kalhoty s šedivou mikinou, která měla kapucu.
Všichni jsme ho najednou pozdravili. ,,Ahoj jsem Lukas," začal mluvit Lukas a nikdo mu v tom nebránil. ,,tohle je Alex a Mark," začal ostatní představovat. ,,tohle je Ran, Tomáš, Filip a jeho holka Agnes. A tohle je-"
,,Tohle je nejlepší holka, kterou můžeš potkat. A varuju tě, ublížíš ji a máš problém s námi ze všema.." přerušil ho Adam. A za to dostal od Lukase pohlavek. ,,A tohle je moje sestra Arwen. A myslím, že tady dostane za vyučenou někdo jiný." obejmul mě a zaměřil se na Adama. ,,Lukasi." upozornila jsem ho, co dělá. Zavrtěl hlavou a usmál se. ,,Myslím, že bychom mohli vyrazit do parku." řekla jsem místo něj. Všichni souhlasili a tak jsme vyrazili. Lukas mě držel za ruku a kdykoliv se k nám přiblížil Adam, otočil si mě na jinou stranu, abych byla od něj, co nejdál. Proto zbytek cesty šel s Rayem poslední. ,,Luky mohla bych si s tebou promluvit mimo naší partu? " zeptala jsem se ho. ,,Jo. Hej Alexi, jděte na naše oblíbené místo. My vás doženeme." řekl a Alex souhlasil. Šli jsme teda kousek dál, periferně jsem viděla, jak nás Adam sleduje.
Když jsme byli dost daleko od skupiny, vytrhla jsem se mu. ,,Co to sakra děláš?! Nevím jaký máš problém, ale Adam je můj kamarád a nechci aby si to ty zničil."
,,Prosím tebe Ar. Ty asi nevidíš, jak se k tobě má?!"
,,Mě je jedno, jak se ke mně má, ale jestli se budeš takhle chovat dál, tak můžeš rovnou zapomenout na svojí motorku a na to, že s tebou budu chodit ven! Tak se laskavě uklidni a přestaň žárlit!" rozčilovala jsem se. Nechci,q aby naše přátelství s Adamem rozbil. Už ne. Nechala jsem ho tam samotného a našla naší skupinu na krásném místě nedaleko kavárny. Našla jsem Adama a sedla si mu na klín. ,,Všechno v poho?" zašeptal mi do ucha, aby to nikdo jiný neslyšel. ,,Neboj, všechno je v pohodě." zašeptala jsem mu odpovědět zpátky a přitom sledovala Lukase, jak si sedá k Alexovi a Markovi. Povídali jsme si o všem možným, o škole, o prázdninách, o rodině a mezitím si Adam hrál s mými vlasy. ,,A co ty a Elis? Slyšel jsem, že jste spolu dlouho." zeptal se ho po chvilce Filip. ,,Nemám si na co stěžovat." řekl a zasnil se. Já jsem si odfrkla. Je pravda, že jsou spolu dlouho a to 2 roky, ale posledních pár dní se pořád hádají, kvůli nevěře. Večinou to dopadne tak, že Elis odjede a třeba se 3 dny s Lukasem nebaví. Já ji mám ráda, ale někdy se chová jako idiot. Jednou když jsme byli spolu na nákupech, flirtovala s každým klukem koho potkala. Zeptala jsem se jí proč to dělá a ona mi odpověděla pro zábavu a protože má ráda, když Lukas žárlí. Mě to nepřijde normální. ,,A co ty Ar? Máš nějakého nápadníka? Nebo už nějakého kluka máš?" zeptal se pro změnu mě. ,,Já žádného kluka nemám."
,,Proč? Takovouhle krásnou kočičku by bral každý. " za tuhle větu ho Agnes praštila do ramene.
,,Klid byl to jenom vtip. Né, že by si byla hnusná, ale víš jak to myslím."
,,Neboj, vím." usmála jsem se.
,,A chtěla by si mít kluka? " zeptala se mě Agnes.
,,To je to tak důležité? Asi ne. Je lepší si dělat všechno sama. Možná jsem sama, ale mě to nevadí. Aspoň nemusím hlídat, jestli je věrnej nebo ne."
,,To chápu. Taky mám někdy chvíle, kdybych ho zastřelila za flirt s jinýma holkama, ale zvykneš si."
,,Já si nechci zvyknout."
,,Tak to je něco jiného."
Tak jsem si sedla k Agnes a povídali jsme si o klucích. Někdy jsme se smáli tak, že kluci přestali mluvit a pozorovali nás.
,,A líbí se ti někdo? Nebo líbil?"
,,Líbil, ale vím, že k němu něco pořád cítím."
,,A kdo to je?" nechtěla jsem to říct nahlas, tak jsem jí to jméno zašeptala.
,,To jako fakt?" přikývla jsem.
,,Tak to musí být těžké, když spolu bydlíte." zašeptala a byla jsem ji za to vděčná.
,,Jo je. Jednou jsem měla období, že jsem se mu vyhýbala úplně. Kdykoliv jsme měli mít rodinou večeři řekla jsem, že nemám hlad a až v noci jsem se šla najíst nebo jsem šla ven a v obchodě jsem si něco koupila," zašeptala jsem ji. ,, nemůžeme se bavit o něčem jiném. Nemám tohle téma ráda."
,,Ale jistě. Co budeš dělat příští týden?"
,,Nevím, nemám nic naplánované."
,,Co kdybychom šli na koupák?"
,,To je dobrý nápad? A co kdybychom tam šli všichni?"
,,Tak to bude pecka."
,,Hej lidi, co kdybychom šli příští týden na koupák? " zeptala jsem se všech. Všichni souhlasili až na Lukase. Jemu má přijet příští týden Elis. ,,Tak ať jde s námi. Bude sranda." navrhul Filip. ,,Ale když nechce, tak to nevadí, ne?" vložil se do toho Mark. ,,Přece ho nebudeme nunit." dodal. ,,A proč nechceš, aby přijela?" zeptala jsem se ho. ,,Neřekl jsem, že nechci. Ale když Lukas nechce jít s Elis s námi na koupák, tak proč ho nutit." obhájil se. Něco mi tady nevoní. Proč se najednou připojil do rozhovoru.
Už se pomalu stmívalo a všichni jsou už rozhodnutí, že se jde do baru. Bar je odtud tak 10 minut cesty, ale já jsem si nevzala léky, takže nikam nepůjdu. Když se všichni vydali zůstala jsem stát. ,,Já tam s vámi nepůjdu. Půjdu už domů. " řekla jsem a vydala se na druhou stranu, ale to mě zastavil Adam a otočil mě na ostatní. ,,Proč s námi nejdeš?" zeptala se mě Agnes, která byla u Filipa. ,,Prostě nechci." odpověděla jsem prostě. ,,Ale no tak Ar, pojď bude sranda.." řekl Adam a tahal mě za skupinou. Já jsem se mu vytrhla a zastavila jsem se. ,,Já nikam nejdu." dala jsem do toho už víc zlosti. Mě nikdo nebude do něčeho nutit, když nechci. ,,A jak se dostaneš domu?" zeptal se Lukas. ,,Půjdu pěšky. Zvládnu to, já aspoň budu vstřízlivá." ušklebila jsem se. ,,Já tě odvezu mám tu motorku a půjčím ti Markovu helmu." nabídnul se Alex. Já jsem to přijala. ,,Jo, Lukasi jestli se opiješ, u rodičů si to budeš žehlit ty a myslím, že až budeš mít kocovinu rodiče ti ještě přidaj." řekla jsem Lukasovi.
,,Kolik si myslíš, že mi je?" zeptal se. ,,Nejde o to kolik ti je. Jde o to, co uděláš." řekla jsem, ale už jsem to nechala být. Je to jeho boj.
S Alexem jsme se teda vydali k jeho motorce. Nasadil mi Markovu helmu a nasedli na motorku. ,,Hlavně se mě drž, jezdím dost rychle." řekl než nastartoval morotku. Sedli jsme si na ni a já se ho chytla kolem pasu. Měl pravdu jede rychle, ale mě se to líbilo. Líbilo se mi, jak byl na motorce sám sebou a nestaral se o ostatní. Když jsme jeli po cestě, kde nikdo nebyl, uvolnila jsem ruce a natáhla je do stran. Zařvala jsem. Slyšela jsem, jak se Alex směje. Myslím, že má ze mě srandu a je pobavenej. Když se blížila zatáčka radši jsem se ho zase chytla. Už jsme se blížili k chatě, tak ubral na rychlosti.
Když jsme stáli před chatou slezla jsem z motorky a sundala si helmu. ,,Děkuji za odvoz. " poděkovala jsem Alexovi. ,,Nemáš za co. Jestli chceš můžu tě vozit pořád. Ale je zvláštní, že jsi jediná kdo řval, že se mu to líbilo. Ostatní holky, které jsem vez už po metru chtěli vystoupit a dojít to radši pěšky." zasmáli jsme se. ,,Ale ne vážně. Mám to ráda a prosím dej mi pozor na Lukase. Když je opilej dokáže hodně věcí."
,,Dobře. A nechceš mi dát tvoje telefonní číslo? Pro jistotu."
,,Dobře." souhlasila jsem a dala mu moje číslo.
Když jsem přišla do chaty, rodinka už večeřela. ,,Ahoj." pozdravila jsem všechny a sedla si k nim. ,,Ahoj, kde je Lukas?" zeptala se Lenka. ,,Je ještě s partou. Šli do baru." odpověděla jsem.
,,Do baru?" nechápala Lenka.
,,Ano do baru. Nevím, co tam chtějí dělat. Ale určitě nic hezkého."
,,Ale s Lukasem jsme si jasně řekli, že nebude pít na rodinné dovolené."
,,To si s ním vyřeš sama, já mu to říkala." a už jsem se jenom věnovala jídlu.
Po večeři jsem si šla dát léky a sprchu. Po sprše jsem si otevřela netebook a pustila si nějaký film. Plus k tomu jsem si fénovala vlasy.
Když bylo něco málo po půl jedenácté zaklepala mi na dveře Lenka. ,,Ahoj, ozval se ti Lukas? Mě nezvedá telefon."
,,Ne."
,,Dobře, děkuji." a odešla. Myslím, že bych ho taky mohla prozvonit. Když jsem mu volala, nebral to. Napsala jsem teda Alexovi. Dělala jsem si starosti. Po půl hodině jsem od něj dostala zprávu.
A: Neboj pusinko, je tady.
Už s tou zprávou zavání průšvih. Po dalších 5 minutách mi poslal video. Jsou na něm všichni ze skupiny a všichni tam tančí. A Lukas drží už skoro prázdnou láhev alkoholu. Všichni se bavili a smáli se. Ale chybí tam Alex, takže ten to natáčel.
Je opilej, všichni jsou opilí. A i Adam a ten moc nepije. Sklamal mě, říkal, že pít nebude.
Ja: řekla jsem Lukasovi, že nemá pít a nezvedá telefony! Tak mu to vzkaž!!
Po dalších 5 minutách mi znovu poslal video.
Tentokrát už jsou venku, konkrétně v parku. Tam Lukas blije.
,,Nenatáčej to." řekl Adamovi. Skoro mu nešlo rozumět, jak byl opilej.
,,Arwen ti vzkazuje, že se prej máš ozvat." řekl a u toho se smál s ostatníma, jak Lukas blije.
,, Ať jde do p*dele. Já si můžu dělat, co chci. A navíc ona není moje máma. Je to jenom obyčejná holka, která nic neumí a jenom chce mít pozornost. Chceš slyšet co si o ní myslím? Je to ubožačka!" zařval na celé kolo a ostatní se tomu zasmáli. Dál už jsem to video nechtěla vidět, tak jsem to vypla a odložila telefon na stůl. Tekly mi slzy. Nikdy nic špatného o mě neřekl, ale tohle přehnal. Tohle ať si sežere.